Hiob 29
1 Hiob yi eƒe nuƒoƒo dzi be,
Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 “O, ale si medi vevie be wòanɔ nam abe ale si wònɔ le ɣleti siwo va yi me la ene, le ŋkeke siwo me Mawu kpɔ tanye,
Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 esi eƒe akaɖi klẽ ɖe nye ta dzi eye eƒe kekeli na mezɔ to blukɔ tsiɖitsiɖi me!
Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 O, nenye ɖe wòanɔ nam abe nye lãmesẽŋkekewo me ene, esi kadodo kple Mawu kplikplikpli na wòyra nye aƒe,
Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 esi Ŋusẽkatãtɔ la ganɔ kplim ko eye vinyewo ƒo xlãm,
Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 esi nye toƒe nye notsi kpeke ɖeɖe eye amitimi ɖuɖu bababa tso agakpe me nam.
Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 “Ne meyi dua ƒe agbo nu, henɔ anyi ɖe zikpui dzi gli, le dua ƒe ablɔme la,
Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 ɖekakpuiawo kpɔam, heƒoa asa nam eye ame tsitsiwo tsona ɖe tsitrenu,
Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 dumegãwo tɔna ne wole nu ƒom hetsɔa asi ɖoa nu.
Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 Gbɔgblɔ buna ɖe ame ŋkutawo eye woƒe aɖe léna ɖe woƒe nu me.
Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 Ame sia ame si ɖo tom la kafuam eye ame siwo kpɔm la ƒoa nu nyui tso ŋutinye
Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 elabena mexɔna na hiãtɔ siwo le ɣli dom be woakpe ɖe yewo ŋu kple tsyɔ̃evi si si kpeɖeŋutɔ mele o.
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 Ame si le kukum la ƒe yayra vaa dzinye eye menana ahosi ƒe dzi kpɔa dzidzɔ.
Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 Metsɔ dzɔdzɔenyenye do abe awu ene eye nuteƒewɔwɔ nye nye awu ʋlaya kple tablanu.
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 Menye ŋku na ŋkuagbãtɔ kple afɔ na tekunɔ.
Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 Menye tɔ na hiãtɔwo eye mexɔa nya ɖe amedzrowo nu.
Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 Meŋea tsyo na ame vɔ̃ɖiwo eye meɖea nu si woda adzoe la le woƒe aɖutame.
A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 “Mebu be, ‘Maku ɖe nye ŋutɔ nye aƒe me, nye ŋkekewo asɔ gbɔ abe ke ene.
A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 Nye kewo aƒo ɖe to, ade tsi gbɔ eye zãmu adza ɖe nye alɔwo dzi zã blibo la.
Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 Nye ŋutikɔkɔe anɔ yeye zum ɣe sia ɣi le ŋunye eye dati anɔ yeye ɖaa le asinyeme.’
Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 “Amewo ɖoa tom henɔa nye asinu kpɔm, nɔa lalam na nye aɖaŋuɖoɖo le ɖoɖoezizi me.
Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 Ne meƒo nu la, womegaƒoa nu o eye nye nyawo gena ɖe woƒe towo me bɔlɔɔ.
Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 Wonɔa lalayem abe ale si wolalana na tsidzadza ene eye woxɔa nye nyawo dea wo ɖokui me abe ale si wonoa kelemetsi ene.
Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 Womexɔnɛ sena ne meko nu na wo o, nye mo ƒe kekeli nye nu xɔasi na wo.
Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 Metiaa mɔ si woato la na wo, menɔa wo dome abe woƒe tatɔ ene eye menɔa wo dome abe woƒe fia le eƒe aʋakɔwo dome ene. Menɔna abe ame si faa akɔ na konyifalawo ene.
Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
