Hiob 28
1 “Klosalokuƒe li eye teƒe li si wololõa sika le.
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 Wokua gayibɔ le tome eye wokpɔa akɔbli ne wololõ akɔblikpe.
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 Amegbetɔ ɖo seƒe na viviti, etsana le didiƒewo kple viviti tsiɖitsiɖitɔ kekeake me hena tomenuwo.
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 Eɖe do wògoglo yi eme ʋĩi hedidi tso amenɔƒe gbɔ, teƒe si amewo ƒe afɔ mede kpɔ o; teƒe goglo sia, si didi tso amewo gbɔ lae wonɔa ka me henɔa nyenyem le yame le.
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 Anyigba si me wokpɔa nuɖuɖu tsonae lae wotrɔ le tome abe dzo me wòto ene.
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 Woɖea safirkpe tso eƒe kpe siwo wogbã la me eye woɖea sika tso eƒe kewɔ me.
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 Xe ƒonuwo menya toƒe ɣaɣla ma o eye aʋako aɖeke ƒe ŋku mekpɔe kpɔ o
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 Gbemelã siwo dana la meka afɔ afi ma kpɔ o, eye dzata aɖeke hã mezɔ afi ma kpɔ o.
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 Ame ƒe asi gbã kpe sesẽawo eye wòna towo te dze go.
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 Eɖea mɔ ɖe kpeawo tome eye eƒe ŋkuwo kpɔa eƒe nu xɔasi vovovowo katã.
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 Etsana le tsidzɔƒewo eye wòhea nu ɣaɣlawo vaa kekeli nu.
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 “Ke afi ka woakpɔ nunya le? Afi ka gɔmesese nɔna?
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 Amegbetɔ mese eƒe nuvãnyenye gɔme o, womate ŋu akpɔe le agbagbeawo ƒe anyigba dzi o.
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 Gogloƒe gblɔ be, ‘Menye tɔnyee o,’ Atsiaƒu gblɔ be, ‘Mele gbɔnye o,’
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 Womate ŋu aƒlee kple sika nyuitɔ alo woada klosalo ɖe eƒe home nu o.
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 Màte ŋu aƒlee kple sika adodoe si tso Ofir alo kple kpe xɔasiwo, oniks kple safir o.
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 Sika alo kristalkpe masɔ kplii o eye womatsɔ sikanuwo gɔ̃ hã aɖɔlii o.
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 Womayɔ sui kple adzagba ƒe ŋkɔwo gɔ̃ hã ɖe eŋu o elabena nunya ƒe asixɔxɔ kɔ wu gbloti tɔ sãsãsã.
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 Womatsɔ Kuskpe xɔasi, topaz, asɔ kplii o eye sika nyuitɔ mate ŋu aƒlee o.
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 “Ekema afi ka nunya tso? Afi ka nye gɔmesese ƒe nɔƒe?
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 Eɣla ɖe nu gbagbe ɖe sia ɖe ƒe ŋkukpɔƒe eye woɣlae ɖe dziƒoxeviwo gɔ̃ hã.
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 Tsiẽƒe kple ku gblɔ be, ‘Nyasegblɔ tso eŋuti koe ɖo míaƒe towo me.’
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 Mawue nya egbɔmɔ eye eya koe nya afi si wòle.
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 Elabena eyae tea ŋu kpɔa anyigba ƒe mlɔenu ke, eye wòkpɔa nu sia nu si le ɣea te.
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 Esi wòɖo ya ƒe ŋusẽ anyi, hedzidze tsiwo vɔ,
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 esi wòwɔ se na tsidzadza, heta mɔ na dziɖegbe kple ahom vɔ la,
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 enye kɔ kpɔ nunya, dzro eme kpɔ eye wòda asi ɖe edzi, hedoe kpɔ.
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 Tete wògblɔ na amegbetɔ be, ‘Kpɔ ɖa, Aƒetɔ la vɔvɔ̃e nye nunya eye nugbegbe le vɔ̃ gbɔe nye gɔmesese.’”
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
