< Markus 15 >
1 Järgmisel hommikul vara jõudsid ülempreester, vanemad ja vaimulikud õpetajad − kogu valitsev nõukogu − otsusele. Nad lasid Jeesuse kinni siduda ja saatsid ta minema, et anda ta üle Pilaatusele.
A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi.
2 Pilaatus küsis temalt: „Kas sina oled juutide kuningas?“„Seda ütlesid sina, “vastas Jeesus.
I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš.
3 Ülempreestrid jätkasid tema vastu paljude süüdistuste esitamist.
I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal.
4 Pilaatus küsitles teda uuesti: „Kas sa ei kavatsegi vastata? Näed, kui palju süüdistusi nad sinu vastu esitavad!“
Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí.
5 Aga Pilaatuse suureks üllatuseks ei andnud Jeesus enam ühtki vastust.
Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát.
6 Pilaatusel oli tava lasta paasapüha ajal rahvale vabaks üks vang, keda iganes nad soovisid.
Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili.
7 Üks vangidest oli mees nimega Barabas, kes kuulus ülestõusu käigus mõrva sooritanud mässuliste grupi hulka.
I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali.
8 Rahvas läks Pilaatuse juurde ja palus tal vabastada vang vastavalt tema tavalisele kombele.
A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval.
9 „Kas tahate, et lasen teile vabaks juutide kuninga?“küsis ta neilt,
Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského?
10 sest ta mõistis, et ülempreestrid olid Jeesuse tema juurde toonud kadedusest Jeesuse vastu.
(Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.)
11 Kuid ülempreestrid õhutasid rahvast nõudma temalt hoopis Barabase vabastamist.
Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše.
12 „Mida ma pean siis tegema sellega, keda te nimetate juutide kuningaks?“küsis ta neilt.
A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte?
13 „Löö ta risti!“karjus rahvas vastuseks.
A oni opět zvolali: Ukřižuj ho.
14 „Miks? Mis kuriteo on ta toime pannud?“küsis Pilaatus neilt. „Löö ta risti!“karjusid nad veel valjemini vastu.
A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho.
15 Soovides märatsevale rahvahulgale meele järele olla, vabastas Pilaatus neile Barabase. Kõigepealt laskis ta Jeesust piitsutada ja andis ta siis üle ristilöömiseks.
Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován.
16 Sõdurid viisid ta eemale pretooriumi õue, kuhu kutsuti välja kogu kohort.
Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř.
17 Talle asetati õlgadele kuninglik purpurne rüü ja valmistati okaskroon, mis pandi talle pähe.
I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň.
18 Siis tervitasid nad teda sõnadega: „Ole tervitatud, juutide kuningas!“
I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský.
19 Nad lõid teda korduvalt kepiga vastu pead, sülitasid tema peale ja langesid tema ette põlvedele nagu kummardades.
A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu.
20 Kui nad olid tema pilkamise lõpetanud, võtsid nad ära purpurrüü ja panid talle tema enda riided selga tagasi. Siis viisid nad ta ära ristilöömiseks.
A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali.
21 Nad sundisid möödujat, Siimonat Küreenest, kes oli maalt linna tulemas, tema risti kandma. Siimon oli Aleksandri ja Rufuse isa.
I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova, ) aby vzal kříž jeho.
22 Jeesus viidi paika, mida nimetati Kolgataks, mis tähendab „Pealuu ase“.
I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by, ) popravné místo.
23 Nad pakkusid talle mürriga segatud veini, kuid ta keeldus sellest.
I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho.
24 Siis lõid nad ta risti. Nad jaotasid tema riideid ja heitsid täringuid, et otsustada, kes mida saab.
A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl.
25 See oli hommikul kella üheksa ajal, kui nad ta risti lõid.
A byla hodina třetí, když ho ukřižovali.
26 Tema vastu esitatud süüdistusega sildil oli kirjas: „Juutide kuningas.“
A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský.
27 Temaga koos löödi risti kaks kurjategijat, üks temast vasakule ja teine paremale.
Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho.
I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest.
29 Möödujad karjusid talle solvanguid, raputasid pead ja ütlesid: „Ahaa! Sina, kes sa väitsid, et hävitad templi ja ehitad selle kolme päevaga üles,
A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš,
30 päästa ennast ja astu ristilt maha!“
Spomoz sobě samému, a sstup s kříže.
31 Samamoodi pilkasid teda ülempreestrid ja vaimulikud juhid ning ütlesid üksteisele: „Teisi ta päästis, aga ennast ei suuda ta päästa.
Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže.
32 Kui ta tõesti on Messias, Iisraeli kuningas, siis miks ei astu ta ristilt alla, et me näeksime ja usuksime!“Isegi need, kes olid koos temaga risti löödud, solvasid teda.
Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili.
33 Keskpäeval langes kogu maale pimedus kuni kella kolmeni pärastlõunal.
A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté.
34 Kella kolme ajal karjatas Jeesus: „Eloi, Eloi, lama sabahtani, “mis tähendab: „Mu Jumal, mu Jumal, miks sa oled mind maha jätnud?“
A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil?
35 Mõned sealseisjaist kuulsid seda ja ütlesid: „Ta kutsub Eelijat.“
A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá.
36 Üks mees jooksis, täitis käsna äädikaga, pani kepi otsa ja üritas sellega Jeesusele juua anda. „Jätke ta rahule, “ütles ta. „Vaatame, kas Eelija tuleb teda ristilt maha võtma.“
A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil.
37 Siis oigas Jeesus valjusti ja suri.
Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši.
38 Templi eesriie kärises ülevalt alla kaheks.
A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.
39 Kui tsentuurio, kes seisis Jeesuse ees, nägi, kuidas ta suri, ütles ta: „See mees oli tõesti Jumala Poeg.“
Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl.
40 Mõned naised jälgisid eemalt, nende hulgas Maarja Magdaleena, Jaakobus noorema ja Joosese ema Maarja ning Salome.
Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome.
41 Nad olid järgnenud Jeesusele ja hoolitsenud tema eest, kui ta oli Galileas. Paljud teised naised, kes olid koos temaga Jeruusalemmas olnud, olid ka seal.
Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma.
42 Oli reede, päev enne hingamispäeva. Kui jõudis õhtu,
A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou, )
43 siis Joosep Arimaatiast − juhtiva nõukogu liige, kes ootas Jumala riiki − oli nii julge, et läks Pilaatuse juurde ja küsis Jeesuse surnukeha endale.
Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo.
44 Pilaatus oli üllatunud, et Jeesus oli nii kiiresti surnud, seepärast kutsus ta tsentuurio ja küsis temalt, kas Jeesus oli juba surnud.
Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel.
45 Kui Pilaatus oli tsentuuriolt kinnituse saanud, andis ta Joosepile loa surnukeha võtta.
A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi.
46 Joosep ostis linase kanga. Seejärel võttis ta Jeesuse surnukeha ristilt alla, mähkis linasse ja asetas hauakambrisse, mis oli kaljusse raiutud. Siis veeratas ta sissepääsu ette raske kivi.
A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým.
47 Maarja Magdaleena ja Joosese ema Maarja jälgisid, kuhu Jeesuse surnukeha pandi.
Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.