Markus 10
1 Jeesus lahkus Kapernaumast ning läks Juudamaale ja teisele poole Jordanit. Taas kogunes rahvas tema juurde ja ta õpetas neid nagu alati.
A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.
2 Mõned variserid tulid tema juurde. Nad üritasid teda proovile panna küsimusega: „Kas lahutus on seaduspärane?“
Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.
3 „Mida Mooses käskis teha?“küsis ta vastuseks.
On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?
4 „Mooses lubas mehel kirjutada lahutustunnistuse ja naise minema saata, “vastasid nad.
Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.
5 Siis ütles Jeesus neile: „Mooses kirjutas selle määruse teile teie kõva südame tõttu.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.
6 Kuid alguses, loomisel, tegi Jumal meessoost ja naissoost inimese.
Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.
7 Sellepärast jätab mees maha oma isa ja ema ning ühineb abielus oma naisega
Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.
8 ja neist kahest saab üks ihu. Nad ei ole enam kaks, vaid üks.
I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.
9 Ärgu keegi lahutagu seda, mille Jumal on ühendanud.“
Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
10 Kui nad olid tagasi majas, hakkasid jüngrid talle selle kohta küsimusi esitama.
A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.
11 „Iga mees, kes lahutab oma naisest ja abiellub uuesti, rikub abielu oma naisega, “rääkis ta neile.
I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.
12 „Ja kui naine lahutab oma mehest ja abiellub uuesti, rikub ta abielu.“
A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.
13 Mõned tõid oma lapsi Jeesuse juurde, et ta saaks neid õnnistada, kuid jüngrid käskisid neil ära minna ning lapsed Jeesusest eemal hoida.
Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.
14 Aga kui Jeesus nägi, mida nad teevad, sai ta väga pahaseks ja ütles neile: „Laske lastel minu juurde tulla! Ärge takistage neid, sest Jumala riik kuulub sellistele, kes on nagu need lapsed.
To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.
15 Ma räägin teile tõtt: igaüks, kes ei võta Jumala riiki vastu nagu laps, ei saa sinna sisse.“
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.
16 Ta kallistas lapsi, pani oma käed nende peale ja õnnistas neid.
A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.
17 Kui Jeesus asutas end teele, tuli üks mees jooksuga ja põlvitas Jeesuse ette maha. „Hea õpetaja, mida ma peaksin tegema, et ma kindlasti igavese elu saaksin?“küsis ta. (aiōnios g166)
Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel? (aiōnios g166)
18 „Miks sa nimetad mind heaks?“küsis Jeesus temalt. „Keegi peale Jumala ei ole hea.
I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
19 Sa tead käske: sa ei tohi tappa, sa ei tohi abielu rikkuda, sa ei tohi varastada, sa ei tohi anda valetunnistust, sa ei tohi petta, sa pead oma isa ja ema austama …“
Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.
20 „Õpetaja, “vastas mees, „kõiki neid käske olen ma täitnud lapsest saadik.“
A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.
21 Jeesus vaatas teda armastusega ja ütles: „Sul on puudu ainult üks asi. Mine ja müü ära kõik, mis sul on, ja anna raha vaestele ning sul on varandus taevas. Siis tule ja järgi mind.“
Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.
22 Selle peale vajus mees näost ära ja lahkus väga kurvalt, sest ta oli väga jõukas.
On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.
23 Jeesus vaatas ringi ja ütles oma jüngritele: „Jõukad inimesed saavad Jumala riiki ainult suurte raskustega!“
A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.
24 Jüngrid olid sellest vapustatud. Kuid Jeesus jätkas: „Mu sõbrad, Jumala riiki on raske pääseda.
Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.
25 Lihtsam on kaamelil minna läbi nõelasilma kui rikkal Jumala riiki saada.“
Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 Jüngrid olid veelgi suuremas segaduses. „Kes siis üldse maa peal päästetud saab?“küsisid nad üksteiselt.
Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?
27 Neile otsa vaadates vastas Jeesus: „Inimlikust vaatenurgast on see võimatu, aga mitte Jumala jaoks. Jumalal on kõik võimalik.“
A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.
28 Peetrus hakkas rääkima: „Me oleme kõik maha jätnud, et sind järgida …“
I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.
29 „Ma räägin teile tõtt, “vastas Jeesus, „igaüks, kes on minu ja hea sõnumi pärast maha jätnud oma kodu või vennad või õed või ema või isa või lapsed või maa,
Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,
31 Ent paljudest esimestest saavad viimased ja viimastest esimesed.“
Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.
32 Nad jätkasid oma teed Jeruusalemma poole ja Jeesus kõndis ees. Jüngrid olid ärevad ja teised järelkäijad hirmul. Nii võttis Jeesus jüngrid kõrvale ja hakkas neile selgitama, mis pidi temaga juhtuma.
Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,
33 „Me lähme Jeruusalemma, “rääkis ta neile, „ja inimese Poeg antakse ülempreestrite ja vaimulike õpetajate kätte. Nad mõistavad ta surma ning annavad võõramaalaste kätte.
Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.
34 Nad pilkavad teda, sülitavad tema peale, piitsutavad teda ja tapavad ta. Kuid kolme päeva pärast tõuseb ta jälle surnuist üles.“
Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.
35 Jaakobus ja Johannes, Sebedeuse pojad, tulid tema juurde. „Õpetaja, “ütlesid nad, „me tahame, et sa teeksid meile seda, mida me sinult palume.“
Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.
36 „Mida te siis tahate, et ma teile teeksin?“vastas Jeesus.
On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?
37 „Kui sa võidad ja istud oma troonile, siis hoolitse selle eest, et meie istuksime sinu kõrval, üks paremal, teine vasakul pool, “ütlesid nad talle.
I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.
38 „Te ei tea, mida te palute, “vastas Jeesus. „Kas te suudate juua karikast, millest mina joon? Kas te suudate saada ristitud valuristimisega, mida mina kannatan?“
Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?
39 „Jah, me suudame, “kostsid nad. „Te joote sellest karikast, millest mina joon, ja teid ristitakse sama ristimisega millega mind, “ütles Jeesus neile,
A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,
40 „aga minu määrata ei ole, kes istub minu paremal või vasakul pool. Need kohad on reserveeritud neile, kelle jaoks need on valmistatud.“
Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.
41 Kui ülejäänud kümme jüngrit sellest kuulsid, olid nad Jaakobuse ja Johannese peale pahased.
A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.
42 Jeesus kutsus jüngrid kokku ja rääkis neile: „Te mõistate, et need, kellel on võim rahvaste üle, rõhuvad oma rahvast. Valitsejad käituvad nagu türannid.
Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.
43 Aga teiega ei ole nõnda. Igaüks teist, kes tahab olla valitseja, peab olema teie teenija,
Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.
44 ja igaüks, kes tahab olla esimeste hulgas, peab olema teie kõigi ori.
A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.
45 Sest isegi inimese Poeg ei tulnud selleks, et lasta ennast teenida, vaid ise teenima ja andma oma elu lunarahaks paljude eest.“
Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.
46 Jeesus ja tema jüngrid läksid läbi Jeeriko ning kui nad olid linnast suure rahvahulga saatel lahkumas, istus tee ääres pime kerjus Bartimeus.
Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.
47 Kui ta kuulis, et see oli Jeesus Naatsaretist, hakkas ta hüüdma: „Jeesus, Taaveti poeg, halasta mu peale!“
A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.
48 Paljud käskisid tal vait olla, aga selle peale hakkas ta veel rohkem hüüdma: „Jeesus, Taaveti poeg, halasta mu peale!“
I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.
49 Jeesus peatus ja ütles: „Öelge talle, et ta tuleks siia.“Nii kutsuti ta kohale sõnadega: „Hea uudis! Tõuse üles, ta kutsub sind.“
Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.
50 Bartimeus hüppas püsti, viskas kuue maha ja tormas Jeesuse poole.
On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.
51 „Mida sa tahad, et ma sinu heaks teeksin?“küsis Jeesus talt. „Õpetaja, “vastas ta Jeesusele, „ma tahan näha!“
I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.
52 „Võid minna. Sinu usk minusse on su tervendanud.“Kohe suutis Bartimeus näha ja järgis Jeesust tema teel.
Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.
