< Luuka 10 >
1 Pärast seda määras Issand veel seitsekümmend jüngrit ja saatis nad paarides kõigisse linnadesse ja paikadesse, mida tal oli plaanis külastada.
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
2 „Lõikus on suur, aga tööliste arv on väike, “ütles ta neile. „Paluge lõikuse Issandat, et ta saadaks välja töölisi oma põldudelt saaki koguma.
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
3 Nii et asuge teele: ma läkitan teid nagu lambaid huntide keskele.
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
4 Ärge võtke kaasa raha ega kotti ega lisasandaale ning ärge veetke aega lobisedes inimestega, keda kohtate.
Nenostež s sebou pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
5 Kuhu majja te iganes astute, öelge kõigepealt: „Rahu olgu sellele majale.“
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
6 Kui seal elab rahumeelne inimene, siis jääb teie rahu tema peale; kui mitte, tuleb see teie juurde tagasi.
A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
7 Jääge sellesse majja, sööge ja jooge, mida teile antakse, sest tööline on tasu väärt. Ärge käige majast majja.
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
8 Kui lähete linna ja sealsed elanikud võtavad teid vastu, siis sööge, mis teie ette pannakse,
Ale do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
9 ning tehke terveks need, kes on haiged. Öelge neile: „Jumala riik on teie juurde tulnud.“
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
10 Aga kui sisenete linna ja sealsed elanikud ei võta teid vastu, käige läbi linnatänavate ja öelge:
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
11 „Me pühime maha isegi tolmu, mis teie linnast on meie jalgade külge jäänud, et näidata teile oma hukkamõistu. Aga te peaksite ära tundma selle: Jumala riik on tulnud.“
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
12 Ma ütlen teile, kohtupäeval on Soodoma põli parem kui sellisel linnal.
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
13 Häbi olgu sul, Korasin! Häbi olgu sul, Betsaida! Sest kui need imed, mida olete teie näinud, oleksid juhtunud Tüüroses ja Siidonis, oleksid nad juba ammu kahetsenud ning kotiriides ja tuhas istunud.
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
14 Sellepärast on kohtus Tüürosel ja Siidonil parem kui teil.
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
15 Ja sina, Kapernaum, sind ei ülendata taevasse, sa lähed alla manalasse. (Hadēs )
A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš. (Hadēs )
16 Igaüks, kes teid kuuleb, see kuuleb mind, ja igaüks, kes teid põlgab, see põlgab mind. Aga igaüks, kes mind põlgab, see põlgab seda, kes mind läkitas.“
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
17 Seitsekümmend jüngrit tulid tagasi suure vaimustusega ja rääkisid: „Issand, isegi kurjad vaimud teevad seda, mida me neid sinu nimel käsime!“
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
18 Jeesus vastas: „Ma nägin Saatanat otsekui välku taevast alla langemas.
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
19 Jah, ma olen andnud teile võime astuda madude ja skorpionide peale ning võita kõik vaenlase väed ja miski ei tee teile kahju.
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
20 Kuid ärge rõõmustage selle üle, et vaimud teevad seda, mida käsite; olge lihtsalt rõõmsad, et teie nimed on taevas kirja pandud.“
Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
21 Sel hetkel täitus Jeesus Püha Vaimu rõõmuga ja ütles: „Ma tänan sind, Isa, taeva ja maa Issand, et sa varjad neid asju mõistlike ja tarkade eest ning avaldad need lastele! Jah, Isa, sa oled nii toiminud oma heameele järgi.
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
22 Mu Isa on andnud minu kätte kõik. Keegi ei mõista Poega, välja arvatud Isa, ja keegi ei mõista Isa, välja arvatud Poeg ning need, kellele Poeg otsustab teda ilmutada.“
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
23 Kui nad olid omapead, pöördus Jeesus jüngrite poole ja ütles neile: „Need, kes näevad seda, mida teie näete, peaksid väga õnnelikud olema!
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24 Ma ütlen teile, paljud prohvetid ja kuningad on tahtnud näha seda, mida teie näete, kuid ei ole näinud, ning tahtnud kuulda seda, mida teie kuulete, kuid ei ole kuulnud.“
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
25 Kord tõusis püsti üks vaimuliku seaduse tundja ja üritas Jeesust lõksu püüda. „Õpetaja, “küsis ta, „mida ma pean tegema, et saada igavene elu?“ (aiōnios )
A aj, jeden zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios )
26 „Mis on seaduses kirjas? Kuidas sa sealt loed?“küsis Jeesus.
A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27 „Armasta Issandat, oma Jumalat, kogu oma südame ja kogu oma vaimu ja kogu oma jõu ja kogu oma mõistusega ning armasta oma kaasinimest nagu iseennast, “vastas mees.
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28 „Sul on õigus, “ütles Jeesus talle. „Tee seda ja sa elad.“
I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29 Kuid mees soovis end õigustada ja küsis seega Jeesuselt: „Ja kes on siis mu kaasinimene?“
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
30 Jeesus vastas, öeldes: „Üks mees läks Jeruusalemmast alla Jeerikosse. Teda ründasid röövlid, kes varastasid ta paljaks ja peksid teda ning jätsid ta teda surnuks pidades maha.
I odpověděv Ježíš, řekl: Èlověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31 Siis juhtus, et üks preester tuli sama teed pidi. Ta nägi meest, kuid möödus temast teist teeäärt pidi.
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32 Seejärel tuli üks leviit. Aga kui ta jõudis sellesse kohta ja nägi meest, läks ka tema teist teeäärt pidi temast mööda.
Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
33 Viimaks tuli üks samaarlane. Kui ta möödumas oli, nägi ta meest ja tal hakkas temast kahju.
Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34 Ta läks tema juurde, määris haavu õli ja veiniga ja sidus haavad kinni. Siis asetas ta mehe oma eesli selga ja viis ta võõrastemajja, kus hoolitses tema eest.
A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35 Järgmisel päeval andis ta võõrastemaja peremehele kaks denaari ja ütles: „Hoolitse tema eest ja kui kulutad sellest rohkem, siis tasun sulle selle tagasi tulles.“
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36 Kes neist kolmest oli sinu arvates selle mehe kaasinimene, keda röövlid ründasid?“
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
37 „See, kes talle head tegi, “vastas mees. „Mine ja tee niisamuti, “ütles Jeesus talle.
A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
38 Kui nad olid teel, jõudis Jeesus ühte külla ning naine nimega Marta kutsus ta enda koju.
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
39 Tal oli õde nimega Maarja, kes istus Issanda jalge ees ja kuulas tema õpetusi.
A ta měla sestru, jménem Mariji, kterážto seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
40 Marta oli mures kõige selle pärast, mida oli vaja toidu valmistamiseks teha, seepärast tuli ta Jeesuse juurde ja ütles: „Õpetaja, kas sa ei hooli sellest, et mu õde on jätnud mu kogu tööd üksi ära tegema? Käsi tal tulla ja mind aidata!“
Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
41 „Marta, Marta, “vastas Issand, „sa oled kõige selle pärast mures ja endast väljas.
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
42 Aga tõeliselt vajalik on ainult üks asi. Maarja on selle õige valinud ja seda ei võeta temalt ära.“
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.