Markuse 12
1 Siis Jeesus hakkas neile tähendamissõnadega rääkima: „Üks mees istutas viinamäe, piiras aiaga, õõnestas kaljusse surutõrre ja ehitas valvetorni. Ta andis viinamäe rentnike kätte ja reisis ära.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 Viljakoristamise ajal läkitas ta sulase rentnike juurde, et see võtaks nende käest vastu tema osa viinamäe saagist.
A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 Kuid rentnikud võtsid sulase kinni, peksid teda ning saatsid minema tühjade kätega.
Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4 Siis isand läkitas nende juurde teise sulase. Seda nad lõid pähe ja teotasid teda.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5 Ta läkitas järgmise ja selle nad tapsid. Ja nii oli paljude teistega, mõnda nad peksid ja mõne tapsid.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6 Üks oli tal veel, tema armas poeg. Lõpuks ta läkitas nende juurde poja, mõeldes: „Minu poega nad austavad!“
Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
7 Kuid rentnikud rääkisid omavahel: „Tema ongi see pärija! Lähme, tapame ta ära, siis pärand saab meile!“
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8 Nad võtsid ta kinni, tapsid ta ära ja viskasid viinamäelt välja.
Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
9 Mida teeb nüüd viinamäe isand? Ta tuleb ja hukkab need rentnikud ja annab viinamäe teiste kätte.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Kas te pole lugenud seda kirjakohta: „Kivi, mille ehitajad pidasid kõlbmatuks, on saanud nurgakiviks.
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 See tuli Issandalt ja on imeline meie silmis.““
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 Siis ülempreestrid, kirjatundjad ja vanemad otsisid võimalust teda kinni võtta, sest nad teadsid, et Jeesus oli selle tähendamissõna rääkinud nende kohta. Aga kuna nad kartsid rahvast, jätsid nad ta rahule ja läksid minema.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Hiljem saadeti Jeesuse juurde mõned variserid ja heroodeslased, et teda tema sõnadest püüda.
Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 Nad tulid ja ütlesid talle: „Õpetaja, me teame, et sa oled aus mees. Teised ei saa sind mõjutada, sest sulle pole oluline, kes nad on. Sa õpetad Jumala teed kooskõlas tõega. Kas on õige maksta keisrile impeeriumi maksu?
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Kas peame maksma või ei pea?“Aga Jeesus, teades nende silmakirjalikkust, ütles neile: „Miks te mind kiusate? Tooge mulle teenar näha!“
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 Nad tõidki ja ta küsis neilt: „Kelle pilt ja nimi siin on?“„Keisri, “vastasid nad talle.
A oni podali mu. Tedy řekl jim: Èí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 Jeesus ütles neile: „Andke siis keisrile, mis kuulub keisrile, ja Jumalale, mis kuulub Jumalale!“Ja nad imestasid tema üle.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Jeesuse juurde tulid saduserid, kes eitavad surnuist ülestõusmist, ja küsisid:
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 „Õpetaja, Mooses on meile kirjutanud, et kui mehe vend sureb ja maha jääb naine, aga ei jää last, siis peab see mees abielluma lesega ja oma vennale järglasi kasvatama.
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20 Oli seitse venda. Vanim võttis naise ja surres ei jätnud last järele.
I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21 Siis teine abiellus lesega ja temagi suri last jätmata, samuti kolmas.
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 Need seitse võtsid ta naiseks ja ükski neist ei jätnud järele last. Kõige viimasena suri ka naine.
A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23 Kui nad ülestõusmisel surnuist üles tõusevad, siis kelle naine ta nende seast on? Ta on ju olnud abielus seitsmega.“
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24 Jeesus vastas neile: „Kas te mitte ei eksi, sellepärast et te ei tunne Pühakirja ega Jumala väge?
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25 Kui surnud üles tõusevad, siis nad ei võta naisi ega lähe mehele, vaid on nagu inglid taevas.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 Aga mis puutub surnute ülestõusmisse, kas te ei ole lugenud Moosese raamatust kibuvitsapõõsa loost, kuidas Jumal ütles Moosesele: „Mina olen Aabrahami Jumal, Iisaki Jumal ja Jaakobi Jumal.“
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27 Jumal ei ole surnute, vaid elavate Jumal. Te eksite rängalt!“
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 Üks kirjatundjatest tuli ja kuulis neid vaidlemas. Mõistes, et Jeesus oli neile hästi vastanud, küsis ta: „Milline on kõige tähtsam käsk?“
Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29 Jeesus vastas: „Kõige tähtsam on: „Kuule, Iisrael, Issand, meie Jumal, on üks Issand.
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 Armasta Issandat, oma Jumalat, kogu oma südamest ja kogu oma hingest ja kogu oma mõistusest ja kogu oma jõust!“
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31 Teine on see: „Armasta oma ligimest nagu iseennast!“Neist suuremat käsku ei ole.“
Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32 „Hästi öeldud, Õpetaja, “vastas see mees. „Sul on õigus, kui sa ütled, et Jumal on Üks ja ei ole teist peale tema.
I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 Ja armastada teda kogu oma südamest ja kogu oma mõistmisest ja kogu oma jõust ning armastada ligimest nagu iseennast on palju tähtsam kui kõik põletusohvrid ja muud ohvrid.“
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34 Ja Jeesus, nähes, et kirjatundja vastas arukalt, ütles talle: „Sa ei ole kaugel Jumala riigist.“Ja keegi ei julgenud Jeesuselt enam midagi küsida.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35 Templis õpetades küsis Jeesus: „Miks kirjatundjad ütlevad, et Messias on Taaveti poeg?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 Taavet ise ütles Pühas Vaimus rääkides: „Issand ütles minu Issandale: „Istu mu paremale käele, kuni ma panen sinu vaenlased su jalge alla.““
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37 Taavet ise nimetab teda Issandaks. Kuidas siis Messias saab olla Taaveti poeg?“Ja suur rahvahulk kuulas Jeesust meeleldi.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 Ja ta ütles neid õpetades: „Hoiduge kirjatundjate eest! Neile meeldib ringi jalutada pikkades kuubedes ja saada aupaklikke tervitusi turuplatsidel,
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39 sünagoogides on neil kõige tähtsamad istekohad ja pidulaudades aukohad.
A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 Nad neelavad alla lesknaiste majad ja silmakirjaks peavad pikki palveid. Nad saavad seda rängema karistuse.“
Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 Ohvrirahakirstu vastas istudes vaatas Jeesus, kuidas rahvas paneb sinna raha. Mitmed rikkad andsid palju.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 Siis tuli üks vaene lesknaine ja pani kaks leptonit, see on ühe veeringu.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43 Jeesus kutsus oma jüngrid enese juurde ja ütles neile: „Tõesti, ma ütlen teile, see vaene lesknaine pani rohkem kui ükski teine.
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 Sest nemad panid oma küllusest, tema pani aga oma vaesusest kõik, mis tal oli, kogu oma elatise.“
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
