Luuka 20
1 Ühel päeval, kui Jeesus rahvast templis õpetas ja evangeeliumi kuulutas, tulid ülempreestrid ja kirjatundjad koos vanematega tema juurde
I stalo se v jeden den, když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,
2 ja küsisid: „Ütle, millise meelevallaga sa neid asju teed? Kes sulle selle meelevalla on andnud?“
I řekli jemu: Pověz nám, jakou mocí tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?
3 Jeesus vastas: „Mina tahan ka teie käest midagi küsida:
I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:
4 kas Johannese ristimine oli taevast või inimestest?“
Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?
5 Nad aga arutasid omavahel: „Kui me ütleme, et taevast, siis ta küsib: „Miks te siis ei uskunud teda?“
Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
6 Aga kui me ütleme, et inimestest, siis rahvas viskab meid kividega surnuks, sest nemad on veendunud, et Johannes oli prohvet.“
Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele tak drží, že Jan jest prorok.
7 Nii nad vastasid: „Me ei tea, kust see oli.“
I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.
8 Jeesus ütles: „Ega minagi ütle teile, millise meelevallaga ma seda teen.“
I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.
9 Ta jätkas ja rääkis rahvale selle tähendamissõna: „Üks mees istutas viinamäe ja andis selle rentnike kätte ja reisis ära.
I počal lidu praviti podobenství toto: Èlověk jeden štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.
10 Viljakoristamise ajal läkitas ta sulase tööliste juurde, et need annaksid talle osa tema viinamäe viljast. Aga rentnikud peksid teda ja saatsid ta minema tühjade kätega.
A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.
11 Ta saatis veel teise sulase, aga ka teda nad peksid, käitusid häbiväärselt ning saatsid minema tühjade kätega.
A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.
12 Ta saatis veel kolmandagi, aga nad haavasid ka teda ja tõukasid välja.
I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.
13 Siis mõtles viinamäe omanik: „Mis ma nüüd teen? Ma saadan oma armsa poja, ehk nad austavad teda.“
Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.
14 Aga teda nähes arutasid rentnikud omavahel: „See on pärija! Tapame ta ära, et pärand saaks meile!“
Uzřevše pak vinaři, rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, aby naše bylo dědictví.
15 Nii nad viskasid ta viinamäelt välja ja tapsid. Mida nüüd viinamäe omanik teeb nendega?
A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?
16 Ta tuleb ja tapab need rentnikud ja annab viinamäe teiste kätte.“Seda kuuldes nad ütlesid: „Seda ei tohi juhtuda!“
Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: Odstup to.
17 Jeesus küsis neile otsa vaadates: „Mida siis tähendab see kirjasõna: „Kivi, mille ehitajad pidasid kõlbmatuks, on saanud nurgakiviks?“
A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.
18 Igaüks, kes selle kivi peale kukub, kukub end puruks, ja kelle peale see kivi langeb, selle see purustab.“
Každý, kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na kohož by on upadl, potřeť jej.
19 Kirjatundjad ja ülempreestrid otsisid võimalust teda kinni võtta, kuid nad kartsid inimesi. Nad said aru, et Jeesus oli selle tähendamissõna rääkinud nende kohta.
I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.
20 Ja nad läkitasid Jeesust varitsema nuhid, kes teesklesid siiraid inimesi, et teda tabada sõnadelt ja teda ära anda maavalitseja võimusesse ja meelevalda.
Tedy ukládajíce o něm, poslali špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.
21 Ja nuhid küsitlesid teda: „Õpetaja, me teame, et sa räägid ja õpetad õigesti ega ole erapoolik, vaid õpetad Jumala teed kooskõlas tõega.
I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.
22 Kas on õige maksta keisrile maksu või mitte?“
Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?
23 Aga Jeesus nägi nende salakavaluse läbi ja ütles ta neile:
Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?
24 „Näidake mulle teenarit! Kelle pilt ja kiri sellel on?“„Keisri, “vastasid nemad.
Ukažte mi peníz. Èí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.
25 Jeesus ütles neile: „Andke siis keisrile, mis kuulub keisrile, ja Jumalale, mis kuulub Jumalale!“
On pak řekl jim: Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.
26 Ja nad ei saanud teda lõksu püüda sellega, mis ta oli avalikult öelnud. Ja olles hämmastunud tema vastusest, jäid nad vait.
I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.
27 Jeesuse juurde astusid mõned saduserid, kes eitavad surnuist ülestõusmist, ja küsisid temalt:
Přistoupivše pak někteří z saduceů, (kteříž odpírají býti vzkříšení, ) otázali se ho,
28 „Õpetaja, Mooses on meile kirjutanud, et kui mehe vend sureb ja maha jääb naine, aga ei jää lapsi, siis peab see mees abielluma lesega ja vennale järglasi kasvatama.
Řkouce: Mistře, Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.
29 Oli kord seitse venda. Esimene neist võttis naise ja suri lasteta.
I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.
30 Siis teine
I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.
31 ja kolmas abiellusid temaga ja samamoodi kõik seitse surid, jätmata järele ühtki last.
A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.
32 Lõpuks suri ka naine.
Nejposléze po všech umřela i žena.
33 Kuidas on surnute ülestõusmisel: kelle naine ta on, sest kõik seitse olid temaga abielus?“
Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?
A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají. (aiōn g165)
35 Kuid need, keda peetakse vääriliseks olema tulevases ajastus ja surnute ülestõusmises, ei võta naisi ega lähe mehele, (aiōn g165)
Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati. (aiōn g165)
36 sest nad ei saa ka enam surra; nad on inglite sarnased. Nemad on Jumala lapsed, sest nad on ülestõusmise lapsed.
Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům zajisté rovni budou. A jsou synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.
37 Aga et surnud tõusevad üles, seda näitas isegi Mooses põleva põõsa loos, kui ta ütleb, et Issand on Aabrahami Jumal, Iisaki Jumal ja Jaakobi Jumal.
A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.
38 Jumal ei ole surnute, vaid elavate Jumal, sest tema jaoks on kõik elus.“
Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.
39 Siis mõned kirjatundjad kostsid: „Hästi öeldud, Õpetaja!“
Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, dobře jsi pověděl.
40 Ja keegi ei tihanud rohkem midagi küsida.
I neodvážili se jeho na nic více tázati.
41 Siis Jeesus ütles neile: „Miks öeldakse, et Messias on Taaveti poeg?
On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti synem Davidovým?
42 Taavet ise ütleb Laulude raamatus: „Issand ütles minu Issandale: „Istu mu paremale käele,
A sám David praví v knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,
43 kuni ma panen sinu vaenlased su jalge alla jalajäriks.““
Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.
44 Taavet hüüab teda Issandaks, kuidas ta siis on tema poeg?“
Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?
45 Aga ta ütles kogu rahva kuuldes jüngritele:
I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:
46 „Hoiduge kirjatundjate eest! Neile meeldib kõndida lendlevates kuubedes ja nad armastavad aupaklikke tervitusi turuplatsidel ja esimesi istmeid sünagoogides ja aukohti pidulauas.
Varujte se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,
47 Nad neelavad alla lesknaiste majad ja silmakirjaks peavad pikki palveid. Nad saavad seda rängema karistuse.“
Kteříž zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.
