Heebrealastele 9
1 Esimese lepinguga kaasnesid jumalateenistuse eeskirjad ja maine pühamu.
Mělať pak i první ona smlouva ustanovení z strany služeb a svatyni světskou.
2 Selleks oli valmistatud eestelk, kus olid lambijalg ja laud koos ohvrileibadega; seda nimetatakse „pühaks paigaks“.
Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
3 Teise eesriide taga oli telk, mida nimetatakse „kõige pühamaks paigaks“.
Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
4 Seal oli kuldne suitsutusaltar ja kullaga kaetud lepingulaegas, selles olid kuldkruus mannaga ja Aaroni kepp, mis oli kord haljendanud, ja lepingutahvlid.
Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
5 Lepingulaeka peal varjasid auhiilguse keerubid lepituskaant. Aga sellest pole praegu vaja pikemalt rääkida.
Nad truhlou pak byli dva cherubínové slávy, zastěňujíci slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
6 Asjade sellise korralduse juures lähevad preestrid korrapäraselt eestelki, et täita teenistuskohustusi,
To vše když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
7 aga ainult üks kord aastas läheb ülempreester teise telki. Ta läheb sinna ohvrilooma verega, mille ta ohverdab iseenda ja rahva pattude eest, mida nad on teadmatusest teinud.
Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
8 Sellega näitab Püha Vaim, et tee kõige pühamasse paika ei ole veel avatud, seni kuni esimene telk püsib.
Èímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
9 Siin on võrdpilt praeguse aja kohta, et endisel viisil ohverdatud annid ja ohvrid ei suuda teha jumalateenijat täiuslikuks südametunnistuse poolest.
Kterýž byl podobenstvím na ten přítomný čas, v němžto darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
10 See kõik puudutab vaid toitu, jooki ja mitmesuguseid pesemistalitusi – ihusse puutuvaid eeskirju, mis kehtivad kuni uue korra saabumiseni.
Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
11 Kuid kui Kristus tuli nüüd juba siin olevate hüvede ülempreestrina, läbis ta suurema ja täiuslikuma telgi, mis pole tehtud inimkätega, see tähendab – pole osa sellest loodud maailmast.
Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
12 Ta läks sisse kõige pühamasse paika, mitte kitsede ega vasikate vere, vaid iseenese vere läbi – ühe korra ja lõplikult – ning saavutas igavese lunastuse. (aiōnios g166)
Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všel jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
13 Sest kui juba kitsede ja härgade vere piserdamine ning mullikate tuha puistamine pühitseb neid, kes on rüvetunud, et nad oleksid väliselt puhtad,
Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poskvrněných, posvěcuje jich k očištění těla,
14 siis kui palju enam Kristuse veri, kes igavese Vaimu läbi ohverdas iseenese veatuna Jumalale, puhastab meie südametunnistuse surma põhjustavatest tegudest, et saaksime teenida elavat Jumalat. (aiōnios g166)
Èím více krev Kristova, kterýžto skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
15 Sellepärast on Kristus uue lepingu vahendaja, et kutsutud saaksid kätte tõotatud igavese pärandi nüüd, kui tema surm oli saanud lunastuseks esimese lepingu all tehtud pattude eest. (aiōnios g166)
A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, jenž jsou povoláni. (aiōnios g166)
16 Testamendi puhul on vajalik tõendada testamendi tegija surm,
Nebo kdež se děje kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
17 sest testament hakkab kehtima pärast surma ega jõustu kunagi testamendi tegija eluajal.
Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, pevný jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, jenž kšaft činil.
18 Seepärast ei kehtestatud ka esimest lepingut ilma vereta.
Protož ani první onen kšaft bez krve nebyl posvěcován.
19 Sest kui Mooses oli andnud kogu rahvale edasi kõik käsud vastavalt Seadusele, võttis ta vasikate vere, vett, helepunast lõnga ja iisopit ning piserdas nii rullraamatu kui ka rahva peale,
Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podle Zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
20 öeldes: „See on selle lepingu veri, mida Jumal on käskinud teil pidada.“
Řka: Tatoť jest krev Zákona, kterýž vám Bůh vydal.
21 Samuti piserdas ta verd telgi ja kõigi selle teenistuses kasutuses olevate esemete peale.
Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
22 Tõepoolest, Seaduse järgi puhastatakse peaaegu kõik asjad verega ja ilma ohvri vere valamiseta ei ole andeksandmist.
A téměř všecko podle Zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
23 Niisiis tuli sellisel viisil puhastada taevaste asjade eelkujundeid, kuid taevaste asjade endi jaoks on tarvis paremaid ohvreid.
Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
24 Sest Kristus ei läinud ju inimkätega tehtud pühamusse, mis vaid jäljendab tõelist, vaid päris taevasse ja on nüüd meie eestkostjana Jumala ees.
Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by byla příklad s pravou svatyní se srovnávající, ale právě v nebe všel, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
25 Samuti ei läinud ta end korduvalt ohverdama, nõnda nagu ülempreester läheb võõra verega igal aastal kõige pühamasse paika,
Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
26 sest muidu oleks ta pidanud korduvalt kannatama maailma loomisest peale. Kuid ta ilmus vaid üks kord ajastu lõpul, et ennast ohverdades kõrvaldada patt. (aiōn g165)
(Sic jinak byl by musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
27 Ja nii nagu inimeste osaks on üks kord surra ja pärast seda seista kohtu ees,
A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
28 nõnda suri ka Kristus üks kord ohvrisurma, et kanda karistust inimkonna pattude eest. Teist korda ei tule ta enam patu pärast, vaid päästma neid, kes teda ootavad.
Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidi hříchů; podruhé pak bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
