< Psalmaro 82 >

1 Psalmo de Asaf. Dio stariĝis en Dia anaro; Inter la dioj Li juĝas.
Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:
2 Ĝis kiam vi juĝos maljuste, Kaj privilegios la personojn de malvirtuloj? (Sela)
Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)
3 Estu justaj al malriĉulo kaj orfo; Rilate afliktiton kaj senhavulon estu virtaj.
Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.
4 Liberigu malriĉulon kaj mizerulon; El la mano de malvirtulo ilin savu.
Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.
5 Ili ne scias kaj ne komprenas, En mallumo ili marŝas; Ekŝanceliĝis ĉiuj fundamentoj de la tero.
Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.
6 Mi diris: Vi estas dioj, Kaj ĉiuj vi estas filoj de la Plejaltulo;
Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;
7 Sed vi mortos, kiel homoj, Kaj vi falos, kiel ĉiu el la potenculoj.
A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.
8 Leviĝu, ho Dio, juĝu la teron; Ĉar Vi heredas ĉiujn popolojn.
Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.

< Psalmaro 82 >