< Sentencoj 27 >

1 Ne fanfaronu pri la morgaŭa tago; Ĉar vi ne scias, kion naskos la tago.
Не вихва́люйся за́втрашнім днем, бо не знаєш, що день той поро́дить.
2 Alia vin laŭdu, sed ne via buŝo; Fremdulo, sed ne viaj lipoj.
Нехай інший тебе вихваля́є, а не уста твої, чужий, а не губи твої.
3 Peza estas ŝtono, kaj sablo estas ŝarĝo; Sed kolero de malsaĝulo estas pli peza ol ambaŭ.
Камі́ння — тяга́р, і пісок — важка річ, та гнів нерозумного тяжчий від них від обох.
4 Kolero estas kruelaĵo, kaj furiozo estas superakvego; Sed kiu sin tenos kontraŭ envio?
Лютість — жорстокість, а гнів — то зато́плення, та хто перед заздрістю всто́їть?
5 Pli bona estas riproĉo nekaŝita, Ol amo kaŝita.
Ліпше відкрите карта́ння, ніж таємна любов.
6 Fidelkoraj estas la batoj de amanto; Sed tro multaj estas la kisoj de malamanto.
Побої коханого вірність показують, а в нена́висника поцілу́нки числе́нні.
7 Sata animo malŝatas mieltavolon, Sed por malsata animo ĉio maldolĉa estas dolĉa.
Сита душа топче й мед щільнико́вий, а голодній душі все гірке́ — то солодке.
8 Kiel birdo, kiu forlasis sian neston, Tiel estas homo, kiu forlasis sian lokon.
Як птах, що гніздо́ своє кинув, так і люди́на, що з місця свого мандру́є.
9 Oleo kaj odorfumaĵo ĝojigas la koron, Kaj la konsilo de amiko estas dolĉaĵo por la animo.
Олива й кадило поті́шують серце, і солодкий нам друг за душевну пораду.
10 Ne forlasu vian amikon kaj la amikon de via patro, Kaj en la domon de via frato ne iru en la tago de via mizero; Pli bona estas najbaro proksima, ol frato malproksima.
Друга свого й друга батька свого не кидай, а в дім брата свого не прихо́дь в день нещастя свого́, — ліпший сусіда близьки́й за далекого брата!
11 Estu saĝa, mia filo, kaj ĝojigu mian koron; Kaj mi havos kion respondi al mia insultanto.
Будь мудрий, мій сину, й потіш моє серце, і я матиму що відповісти́, як мені докоря́тиме хто.
12 Prudentulo antaŭvidas malbonon, kaj kaŝiĝas; Sed naivuloj antaŭenpaŝas, kaj difektiĝas.
Мудрий бачить лихе — і ховається, а безумні йдуть — і караються.
13 Prenu la veston de tiu, kiu garantiis por aliulo; Kaj pro la fremduloj prenu de li garantiaĵon.
Візьми його одіж, бо він поручивсь за чужого, і за чужи́нку заста́ву візьми.
14 Kiu frue matene benas sian proksimulon per laŭta voĉo, Tiu estos opiniata malbenanto.
Хто сильним голосом благословляє із ра́ннього ранку свого товариша, — за прокля́ття залічується це йому.
15 Defluilo en pluva tago Kaj malpacema edzino estas egalaj.
Ри́нва, постійно теку́ча слотли́вого дня та жінка сварли́ва — одна́кове:
16 Kiu ŝin retenas, tiu retenas venton Kaj volas kapti oleon per sia dekstra mano.
хто хоче сховати її — той вітра ховає, чи оливу паху́чу правиці своєї, що видасть себе.
17 Fero akriĝas per fero, Kaj homon akrigas la rigardo de lia proksimulo.
Як гострить залізо залізо, так гострить люди́на лице свого друга.
18 Kiu gardas figarbon, tiu manĝos ĝiajn fruktojn; Kaj kiu gardas sian sinjoron, tiu estos honorata.
Сторож фіґо́вниці пло́ди її споживає, а хто пана свого стереже, той шанований.
19 Kiel en la akvo vizaĝo speguliĝas al vizaĝo, Tiel la koro de homo estas kontraŭ alia koro.
Як лице до лиця у воді, так серце люди́ни до серця люди́ни.
20 Ŝeol kaj la abismo neniam satiĝas; Kaj ankaŭ la okuloj de homo neniam satiĝas. (Sheol h7585)
Шео́л й Аваддо́н не наси́тяться, — не наси́тяться й очі люди́ни. (Sheol h7585)
21 Kiel fandujo por arĝento kaj forno por oro, Tiel estas por homo la buŝo de lia laŭdanto.
Що для срі́бла топи́льна посу́дина, і го́рно — для золота, те для людини уста́, які хвалять її.
22 Se vi pistos malsaĝulon en pistujo inter griaĵo, Lia malsaĝeco de li ne apartiĝos.
Хоч нерозумного будеш товкти́ товкаче́м поміж зе́рнами в сту́пі, — не віді́йде від нього глупо́та його!
23 Bone konu viajn ŝafojn, Atentu viajn brutarojn.
До́бре знай вигляд своєї отари, поклади своє серце на че́реди,
24 Ĉar riĉeco ne daŭras eterne, Kaj krono ne restas por ĉiuj generacioj.
бо багатство твоє не навіки, і чи корона твоя з роду в рід?
25 Aperas herbo, montriĝas verdaĵo, Kaj kolektiĝas kreskaĵoj de la montoj.
Появилася зе́лень, і трава показалась, і збирається сіно із гір, —
26 Ŝafidoj estas, por vesti vin, Kaj kaproj, por doni al vi la eblon aĉeti kampon.
будуть ві́вці тобі на вбрання́, і козли́ — ціна поля,
27 Estas sufiĉe da kaprina lakto, por nutri vin, por nutri vian domon, Kaj por subteni la vivon de viaj servantinoj.
і молока твоїх кіз буде до́сить на ї́жу тобі, на їду́ твого дому, і на життя для служни́ць твоїх.

< Sentencoj 27 >