< Sentencoj 27 >

1 Ne fanfaronu pri la morgaŭa tago; Ĉar vi ne scias, kion naskos la tago.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Alia vin laŭdu, sed ne via buŝo; Fremdulo, sed ne viaj lipoj.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 Peza estas ŝtono, kaj sablo estas ŝarĝo; Sed kolero de malsaĝulo estas pli peza ol ambaŭ.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Kolero estas kruelaĵo, kaj furiozo estas superakvego; Sed kiu sin tenos kontraŭ envio?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Pli bona estas riproĉo nekaŝita, Ol amo kaŝita.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Fidelkoraj estas la batoj de amanto; Sed tro multaj estas la kisoj de malamanto.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 Sata animo malŝatas mieltavolon, Sed por malsata animo ĉio maldolĉa estas dolĉa.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 Kiel birdo, kiu forlasis sian neston, Tiel estas homo, kiu forlasis sian lokon.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 Oleo kaj odorfumaĵo ĝojigas la koron, Kaj la konsilo de amiko estas dolĉaĵo por la animo.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Ne forlasu vian amikon kaj la amikon de via patro, Kaj en la domon de via frato ne iru en la tago de via mizero; Pli bona estas najbaro proksima, ol frato malproksima.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Estu saĝa, mia filo, kaj ĝojigu mian koron; Kaj mi havos kion respondi al mia insultanto.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 Prudentulo antaŭvidas malbonon, kaj kaŝiĝas; Sed naivuloj antaŭenpaŝas, kaj difektiĝas.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Prenu la veston de tiu, kiu garantiis por aliulo; Kaj pro la fremduloj prenu de li garantiaĵon.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 Kiu frue matene benas sian proksimulon per laŭta voĉo, Tiu estos opiniata malbenanto.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Defluilo en pluva tago Kaj malpacema edzino estas egalaj.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 Kiu ŝin retenas, tiu retenas venton Kaj volas kapti oleon per sia dekstra mano.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Fero akriĝas per fero, Kaj homon akrigas la rigardo de lia proksimulo.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 Kiu gardas figarbon, tiu manĝos ĝiajn fruktojn; Kaj kiu gardas sian sinjoron, tiu estos honorata.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 Kiel en la akvo vizaĝo speguliĝas al vizaĝo, Tiel la koro de homo estas kontraŭ alia koro.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Ŝeol kaj la abismo neniam satiĝas; Kaj ankaŭ la okuloj de homo neniam satiĝas. (Sheol h7585)
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 Kiel fandujo por arĝento kaj forno por oro, Tiel estas por homo la buŝo de lia laŭdanto.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Se vi pistos malsaĝulon en pistujo inter griaĵo, Lia malsaĝeco de li ne apartiĝos.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Bone konu viajn ŝafojn, Atentu viajn brutarojn.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 Ĉar riĉeco ne daŭras eterne, Kaj krono ne restas por ĉiuj generacioj.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Aperas herbo, montriĝas verdaĵo, Kaj kolektiĝas kreskaĵoj de la montoj.
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 Ŝafidoj estas, por vesti vin, Kaj kaproj, por doni al vi la eblon aĉeti kampon.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 Estas sufiĉe da kaprina lakto, por nutri vin, por nutri vian domon, Kaj por subteni la vivon de viaj servantinoj.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.

< Sentencoj 27 >