< Sentencoj 23 >

1 Kiam vi sidiĝos, por manĝi kun reganto, Rigardu bone, kio estas antaŭ vi;
Катта әрбаб билән һәмдәстихан болсаң, Алдиңдики ким екәнлигини убдан ойлан.
2 Kaj vi metu tranĉilon al via gorĝo, Se vi estas avidulo.
Иштийиң яман болса, Гелиңға пичақ тәңләп турғандәк өзүңни тарт.
3 Ne deziru liajn bongustajn manĝojn; Ĉar ĝi estas trompa pano.
Униң назу-немәтлирини тама қилма, Улар адәм алдайдиған тамақлардур.
4 Ne penu riĉiĝi; Forlasu vian pripensadon.
Бай болимән дәп өзүңни упратма; Өзүңниң зеһниңни бу ишқа қаратма.
5 Ĉu vi direktos viajn okulojn al ĝi? ĝi jam ne ekzistos; Ĉar riĉeco faras al si flugilojn kiel aglo, kaj forflugas al la ĉielo.
[Байлиқларға] көз тикишиң биләнла, улар йоқ болиду; Пул-мал дәрвәқә өзигә қанат ясап, Худди бүркүттәк асманға учуп кетәр.
6 Ne manĝu panon de malbondeziranto, Kaj ne deziru liajn bongustajn manĝojn.
Ач көзниң ненини йемә, Униң есил назу-немәтлирини тама қилма;
7 Ĉar kiaj estas la pensoj en lia animo, tia li ankaŭ estas: Manĝu kaj trinku, li diros al vi, Sed lia koro ne estas kun vi.
Чүнки униң көңли қандақ болғандәк, өзиму шундақ. У ағзида: — Қени, алсила, ичсилә! — десиму, Бирақ көңлидә сени ойлиғини йоқ.
8 La pecon, kiun vi manĝis, vi elvomos; Kaj vane vi perdis viajn agrablajn vortojn.
Йегән бир жутум таамниму қусуветисән, Униңға қилған чирайлиқ сөзлириңму бекарға кәткән болиду.
9 En la orelojn de malsaĝulo ne parolu; Ĉar li malŝatos la saĝecon de viaj vortoj.
Ахмаққа йол көрситип салма, Чүнки у әқил сөзлириңни көзгә илмас.
10 Ne forŝovu la antikvajn limojn, Kaj sur la kampon de orfoj ne iru.
Қедимдә бекиткән йәрниң пасил ташлирини йөткимә, Житимларниң етизлириғиму аяқ басма;
11 Ĉar ilia Liberiganto estas forta; Li defendos ilian aferon kontraŭ vi.
Чүнки уларниң Һәмҗәмәт-Қутқузғучиси интайин күчлүктур; У Өзи улар үчүн үстүңдин дәва қилар.
12 Elmetu vian koron al instruo Kaj viajn orelojn al paroloj de prudento.
Несиһәткә көңүл қой, Илим-билимләргә қулақ сал.
13 Ne malvolu puni knabon: Se vi batos lin per kano, li ne mortos.
Балаңға тәрбийә бериштин еринмә; Әгәр таяқ билән урсаң, у өлүп кәтмәйду;
14 Vi batos lin per kano, Kaj lian animon vi savos de Ŝeol. (Sheol h7585)
Сән уни таяқ билән урсаң, Бәлким уни тәһтисарадин қутқузивалисән. (Sheol h7585)
15 Mia filo, se via koro estos saĝa, Tiam ĝojos ankaŭ mia koro.
И оғлум, дана болсаң, Мениң қәлбим қанчә хуш болар еди!
16 Kaj mia internaĵo ĝojos, Kiam viaj lipoj parolos ĝustaĵon.
Ағзиңда орунлуқ сөзләр болса, ич-ичимдин шатлинимән.
17 Via koro sin tiru ne al pekuloj, Sed al timo antaŭ la Eternulo ĉiutage.
Гуна садир қилғучиларға рәшк қилма, Һәрдайим Пәрвәрдигардин әймиништә турғин;
18 Ĉar ekzistas estonteco, Kaj via espero ne perdiĝos.
Шундақ қилғиниңда җәзмән көридиған яхши күнүң болиду, Арзу-үмүтүң бекарға кәтмәс.
19 Aŭskultu vi, mia filo, kaj estu saĝa, Kaj direktu vian koron al la ĝusta vojo.
И оғлум, сөзүмгә қулақ селип дана бол, Қәлбиңни [Худаниң] йолиға башлиғин.
20 Ne estu inter la drinkantoj de vino, Inter tiuj, kiuj manĝas tro da viando;
Мәйхорларға арилашма, Нәпси яман гөшхорлар билән барди-кәлди қилма;
21 Ĉar drinkemulo kaj manĝegemulo malriĉiĝos, Kaj dormemulo havos sur si ĉifonaĵojn.
Чүнки һарақкәш билән нәпси яман ахирида йоқсуллуқта қалар, Ғәпләт уйқисиға патқанларға җәндә кийимни кийгүзәр.
22 Aŭskultu vian patron, kiu vin naskigis, Kaj ne malŝatu vian patrinon, kiam ŝi maljuniĝos.
Сени тапқан атаңниң сөзини аңла, Анаң қериғанда униңға һөрмәтсизлик қилма.
23 Veron aĉetu, kaj ne vendu saĝon Kaj instruon kaj prudenton.
Һәқиқәтни сетивал, Уни һәргиз сетивәтмә. Даналиқ, тәрбийә вә йорутулушниму ал.
24 Grandan ĝojon havas patro de virtulo, Kaj naskinto de saĝulo ĝojos pro li.
Һәққаний балиниң атиси чоң хошаллиқ тапар; Дана оғулни тапқан атиси униңдин хурсән болар.
25 Via patro kaj via patrino ĝojos, Kaj via naskintino triumfos.
Ата-анаңни сөйүндүрүп, Сени туққан анаңни хуш қил.
26 Donu, mia filo, vian koron al mi, Kaj al viaj okuloj plaĉu miaj vojoj.
И оғлум, қәлбиңни маңа тапшур; Көзлириңму һаятлиқ йоллиримға тикилсун!
27 Ĉar malĉastulino estas profunda foso, Kaj fremda edzino estas malvasta puto.
Чүнки паһишә аял чоңқур оридур, Бузуқ ят аял тар зиндандур;
28 Ŝi embuskas kiel rabisto, Kaj kolektas ĉirkaŭ si perfidulojn.
Улар қарақчидәк мөкүвелип, Инсанийәт арисидики вапасизларни көпәйтәр.
29 Ĉe kiu estas ploro? ĉe kiu estas ĝemoj? ĉe kiu estas malpaco? Ĉe kiu estas plendoj? ĉe kiu estas senkaŭzaj batoj? Ĉe kiu estas malklaraj okuloj?
Кимдә азап бар? Кимдә дәрд-әләм? Ким җедәл ичидә қалар? Ким налә-пәряд көтирәр? Ким сәвәпсиз ярилинар? Кимниң көзи қизирип кетәр?
30 Ĉe tiuj, kiuj sidas malfrue ĉe vino, Ĉe tiuj, kiuj venas, por gustumi aroman trinkaĵon.
Дәл шарап үстидә узун олтарған, Әбҗәш шараптин тетишқа алдириған мәйхорлар!
31 Ne rigardu la vinon, kiel ruĝa ĝi estas, Kiel ĝi brilas en la pokalo, kiel glate ĝi eniras:
Шарапниң әҗайип қизиллиғиға, униң җамдики җулалиғиға, Кишиниң гелидин шундақ силиқ өткәнлигигә мәптун болуп қалма!
32 En la fino ĝi mordas kiel serpento Kaj pikas kiel vipuro.
Ахирида у зәһәрлик иландәк чеқивалиду, Оқ иландәк нәштирини санҗийду.
33 Viaj okuloj vidos fremdaĵojn, Kaj via koro parolos malĝustaĵojn.
Көз алдиңда ғәлитә мәнзириләр көрүниду, Ағзиңдин қалаймиқан сөзләр чиқиду.
34 Kaj vi estos kiel dormanto meze de la maro, Kaj kiel dormanto sur la supro de masto.
Худди деңиз-океанларда ләйләп қалғандәк, Йәлкәнлик кеминиң мома яғичи үстидә ятқандәк болисән.
35 Ili batis min, sed ĝi min ne doloris; Ili frapis min, sed mi ne sentis; Kiam mi vekiĝos, mi denove tion serĉos.
Сән чоқум: — Бириси мени урди, лекин мән яриланмидим! Бириси мени таяқ билән урди, бирақ ағриғини сәзмидим!» — дәйсән. Бирақ сән йәнә: «Һошумға кәлсәмла, мән йәнила шарапни издәймән! — дәйсән.

< Sentencoj 23 >