Psalms 90
1 A Prayer of Moses, the man of God. Lord, a habitation Thou — Thou hast been, To us — in generation and generation,
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Before mountains were brought forth, And Thou dost form the earth and the world, Even from age unto age Thou [art] God.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 Thou turnest man unto a bruised thing, And sayest, Turn back, ye sons of men.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 For a thousand years in Thine eyes [are] as yesterday, For it passeth on, yea, a watch by night.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 Thou hast inundated them, they are asleep, In the morning as grass he changeth.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 In the morning it flourisheth, and hath changed, At evening it is cut down, and hath withered.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 For we were consumed in Thine anger, And in Thy fury we have been troubled.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
8 Thou hast set our iniquities before Thee, Our hidden things at the light of Thy face,
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 For all our days pined away in Thy wrath, We consumed our years as a (meditation)
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 Days of our years, in them [are] seventy years, And if, by reason of might, eighty years, Yet [is] their enlargement labour and vanity, For it hath been cut off hastily, and we fly away.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Who knoweth the power of Thine anger? And according to Thy fear — Thy wrath?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 To number our days aright let [us] know, And we bring the heart to wisdom.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Turn back, O Jehovah, till when? And repent concerning Thy servants.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Satisfy us at morn [with] Thy kindness, And we sing and rejoice all our days.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Cause us to rejoice according to the days Wherein Thou hast afflicted us, The years we have seen evil.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Let Thy work appear unto Thy servants, And Thine honour on their sons.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 And let the pleasantness of Jehovah our God be upon us, And the work of our hands establish on us, Yea, the work of our hands establish it!
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.
