Psalms 83
1 A Song, — A Psalm of Asaph. O God, let there be no silence to Thee, Be not silent, nor be quiet, O God.
Píseň a žalm Azafův. Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
2 For, lo, Thine enemies do roar, And those hating Thee have lifted up the head,
Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
3 Against Thy people they take crafty counsel, And consult against Thy hidden ones.
Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
4 They have said, 'Come, And we cut them off from [being] a nation, And the name of Israel is not remembered any more.'
Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
5 For they consulted in heart together, Against Thee a covenant they make,
Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
6 Tents of Edom, and Ishmaelites, Moab, and the Hagarenes,
Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
7 Gebal, and Ammon, and Amalek, Philistia with inhabitants of Tyre,
Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
8 Asshur also is joined with them, They have been an arm to sons of Lot. (Selah)
Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. (Sélah)
9 Do to them as [to] Midian, As [to] Sisera, as [to] Jabin, at the stream Kishon.
Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
10 They were destroyed at Endor, They were dung for the ground!
Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
11 Make their nobles as Oreb and as Zeeb, And as Zebah and Zalmunna all their princes,
Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
12 Who have said, 'Let us occupy for ourselves The comely places of God.'
Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
13 O my God, make them as a rolling thing, As stubble before wind.
Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
14 As a fire doth burn a forest, And as a flame setteth hills on fire,
Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
15 So dost Thou pursue them with Thy whirlwind, And with Thy hurricane troublest them.
Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
16 Fill their faces [with] shame, And they seek Thy name, O Jehovah.
Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
17 They are ashamed and troubled for ever, Yea, they are confounded and lost.
Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou.
18 And they know that Thou — (Thy name [is] Jehovah — by Thyself, ) [Art] the Most High over all the earth!
A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí.
