< Psalms 59 >
1 To the Overseer. — 'Destroy not,' by David. — A secret treasure, in Saul's sending, and they watch the house to put him to death. Deliver me from mine enemies, O my God, From my withstanders set me on high.
Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň.
2 Deliver me from workers of iniquity, And from men of blood save me.
Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne.
3 For, lo, they laid wait for my soul, Assembled against me are strong ones, Not my transgression nor my sin, O Jehovah.
Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine.
4 Without punishment they run and prepare themselves, Stir up to meet me, and see.
Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř.
5 And Thou, Jehovah, God of Hosts, God of Israel, Awake to inspect all the nations. Favour not any treacherous dealers of iniquity. (Selah)
Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. (Sélah)
6 They turn back at evening, They make a noise like a dog, And go round about the city.
Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
7 Lo, they belch out with their mouths, Swords [are] in their lips, for 'Who heareth?'
Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší?
8 And Thou, O Jehovah dost laugh at them, Thou dost mock at all the nations.
Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům.
9 O my Strength, unto Thee I take heed, For God [is] my tower — the God of my kindness.
Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký.
10 God doth go before me, He causeth me to look on mine enemies.
Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.
11 Slay them not, lest my people forget, Shake them by Thy strength, And bring them down, O Lord our shield.
Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane.
12 The sin of their mouth [is] a word of their lips, And they are captured in their pride, And from the curse and lying they recount.
Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují.
13 Consume in fury, consume and they are not, And they know that God is ruling in Jacob, To the ends of the earth. (Selah)
Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. (Sélah)
14 And they turn back at evening, They make a noise like a dog, And they go round about the city.
I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města.
15 They — they wander for food, If they are not satisfied — then they murmur.
Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí.
16 And I — I sing [of] Thy strength, And I sing at morn [of] Thy kindness, For thou hast been a tower to me, And a refuge for me in a day of adversity.
Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
17 O my Strength, unto Thee I sing praise, For God [is] my tower, the God of my kindness!
A posilen jsa, žalmy tobě zpívati budu; nebo jsi Bůh, vysoký hrad můj, Bůh mně milosrdný.