Psalms 49
1 To the Overseer. — By sons of Korah. A Psalm. Hear this, all ye peoples, Give ear, all ye inhabitants of the world.
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 Both low and high, together rich and needy.
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 My mouth speaketh wise things, And the meditations of my heart [are] things of understanding.
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 I incline to a simile mine ear, I open with a harp my riddle:
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 Why do I fear in days of evil? The iniquity of my supplanters doth compass me.
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 Those trusting on their wealth, And in the multitude of their riches, Do shew themselves foolish.
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 A brother doth no one at all ransom, He doth not give to God his atonement.
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 And precious [is] the redemption of their soul, And it hath ceased — to the age.
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 And still he liveth for ever, He seeth not the pit.
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 For he seeth wise men die, Together the foolish and brutish perish, And have left to others their wealth.
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 Their heart [is]: Their houses [are] to the age, Their tabernacles to all generations. They proclaimed their names over the lands.
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 And man in honour doth not remain, He hath been like the beasts, they have been cut off.
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 This their way [is] folly for them, And their posterity with their sayings are pleased. (Selah)
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 As sheep for Sheol they have set themselves, Death doth afflict them, And the upright rule over them in the morning, And their form [is] for consumption. Sheol [is] a dwelling for him. (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
15 Only, God doth ransom my soul from the hand of Sheol, For He doth receive me. (Selah) (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 Fear not, when one maketh wealth, When the honour of his house is abundant,
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 For at his death he receiveth nothing, His honour goeth not down after him.
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 For his soul in his life he blesseth, (And they praise thee when thou dost well for thyself.)
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 It cometh to the generation of his fathers, For ever they see not the light.
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 Man in honour, who understandest not, Hath been like the beasts, they have been cut off!
Summou: Èlověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.
