Psalms 132
1 A Song of the Ascents. Remember, Jehovah, for David, all his afflictions.
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
2 Who hath sworn to Jehovah. He hath vowed to the Mighty One of Jacob:
Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
3 'If I enter into the tent of my house, If I go up on the couch of my bed,
Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
4 If I give sleep to mine eyes, To mine eyelids — slumber,
Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
5 Till I do find a place for Jehovah, Tabernacles for the Mighty One of Jacob.
Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
6 'Lo, we have heard it in Ephratah, We have found it in the fields of the forest.
Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
7 We come in to His tabernacles, We bow ourselves at His footstool.
Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
8 Arise, O Jehovah, to Thy rest, Thou, and the ark of Thy strength,
Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
9 Thy priests do put on righteousness, And Thy pious ones cry aloud.
Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
10 For the sake of David Thy servant, Turn not back the face of Thine anointed.
Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
11 Jehovah hath sworn truth to David, He turneth not back from it: Of the fruit of thy body, I set on the throne for thee.
Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
12 If thy sons keep My covenant, And My testimonies that I teach them, Their sons also for ever and ever, Do sit on the throne for thee.
Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
13 For Jehovah hath fixed on Zion, He hath desired [it] for a seat to Himself,
Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
14 This [is] My rest for ever and ever, Here do I sit, for I have desired it.
Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
15 Her provision I greatly bless, Her needy ones I satisfy [with] bread,
Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
16 And her priests I clothe [with] salvation, And her pious ones do sing aloud.
A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
17 There I cause to spring up a horn for David, I have arranged a lamp for Mine anointed.
Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
18 His enemies I do clothe [with] shame, And upon him doth his crown flourish!
Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
