Proverbs 24
1 Be not envious of evil men, And desire not to be with them.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For destruction doth their heart meditate, And perverseness do their lips speak.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 By wisdom is a house builded, And by understanding it establisheth itself.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 And by knowledge the inner parts are filled, [With] all precious and pleasant wealth.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Mighty [is] the wise in strength, And a man of knowledge is strengthening power,
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 For by plans thou makest for thyself war, And deliverance [is] in a multitude of counsellors.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Wisdom [is] high for a fool, In the gate he openeth not his mouth.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Whoso is devising to do evil, Him they call a master of wicked thoughts.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The thought of folly [is] sin, And an abomination to man [is] a scorner.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Thou hast shewed thyself weak in a day of adversity, Straitened is thy power,
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 If [from] delivering those taken to death, And those slipping to the slaughter — thou keepest back.
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 When thou sayest, 'Lo, we knew not this.' Is not the Ponderer of hearts He who understandeth? And the Keeper of thy soul He who knoweth? And He hath rendered to man according to his work.
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Eat my son, honey that [is] good, And the honeycomb — sweet to thy palate.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 So [is] the knowledge of wisdom to thy soul, If thou hast found that there is a posterity And thy hope is not cut off.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Lay not wait, O wicked one, At the habitation of the righteous. Do not spoil his resting-place.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For seven [times] doth the righteous fall and rise, And the wicked stumble in evil.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 In the falling of thine enemy rejoice not, And in his stumbling let not thy heart be joyful,
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Lest Jehovah see, and [it be] evil in His eyes, And He hath turned from off him His anger.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Fret not thyself at evil doers, Be not envious at the wicked,
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For there is not a posterity to the evil, The lamp of the wicked is extinguished.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Fear Jehovah, my son, and the king, With changers mix not up thyself,
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For suddenly doth their calamity rise, And the ruin of them both — who knoweth!
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 These also are for the wise: — To discern faces in judgment is not good.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Whoso is saying to the wicked, 'Thou [art] righteous,' Peoples execrate him — nations abhor him.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 And to those reproving it is pleasant, And on them cometh a good blessing.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Lips he kisseth who is returning straightforward words.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Prepare in an out-place thy work, And make it ready in the field — go afterwards, Then thou hast built thy house.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Be not a witness for nought against thy neighbour, Or thou hast enticed with thy lips.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Say not, 'As he did to me, so I do to him, I render to each according to his work.'
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Near the field of a slothful man I passed by, And near the vineyard of a man lacking heart.
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 And lo, it hath gone up — all of it — thorns! Covered its face have nettles, And its stone wall hath been broken down.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 And I see — I — I do set my heart, I have seen — I have received instruction,
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 A little sleep — a little slumber — A little folding of the hands to lie down.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 And thy poverty hath come [as] a traveller, And thy want as an armed man!
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
