Proverbs 2
1 My son, if thou dost accept my sayings, And my commands dost lay up with thee,
Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 To cause thine ear to attend to wisdom, Thou inclinest thy heart to understanding,
Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 For, if for intelligence thou callest, For understanding givest forth thy voice,
Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 If thou dost seek her as silver, And as hid treasures searchest for her,
Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Then understandest thou fear of Jehovah, And knowledge of God thou findest.
Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 For Jehovah giveth wisdom, From His mouth knowledge and understanding.
Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Even to lay up for the upright substance, A shield for those walking uprightly.
Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 To keep the paths of judgment, And the way of His saints He preserveth.
Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Then understandest thou righteousness, And judgment, and uprightness — every good path.
Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 For wisdom cometh into thy heart, And knowledge to thy soul is pleasant,
Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Thoughtfulness doth watch over thee, Understanding doth keep thee,
Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 To deliver thee from an evil way, From any speaking froward things,
Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Who are forsaking paths of uprightness, To walk in ways of darkness,
Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Who are rejoicing to do evil, They delight in frowardness of the wicked,
Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Whose paths [are] crooked, Yea, they are perverted in their ways.
Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 To deliver thee from the strange woman, From the stranger who hath made smooth her sayings,
Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Who is forsaking the guide of her youth, And the covenant of her God hath forgotten.
Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 For her house hath inclined unto death, And unto Rephaim her paths.
K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 None going in unto her turn back, Nor do they reach the paths of life.
Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 That thou dost go in the way of the good, And the paths of the righteous dost keep.
Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 For the upright do inhabit the earth, And the perfect are left in it,
Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 And the wicked from the earth are cut off, And treacherous dealers plucked out of it!
Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
