< Proverbs 14 >
1 Every wise woman hath builded her house, And the foolish with her hands breaketh it down.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Whoso is walking in his uprightness is fearing Jehovah, And the perverted [in] his ways is despising Him.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 In the mouth of a fool [is] a rod of pride, And the lips of the wise preserve them.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Without oxen a stall [is] clean, And great [is] the increase by the power of the ox.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 A faithful witness lieth not, And a false witness breatheth out lies.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 A scorner hath sought wisdom, and it is not, And knowledge to the intelligent [is] easy.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Go from before a foolish man, Or thou hast not known the lips of knowledge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 The wisdom of the prudent [is] to understand his way, And the folly of fools [is] deceit.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Fools mock at a guilt-offering, And among the upright — a pleasing thing.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 The heart knoweth its own bitterness, And with its joy a stranger doth not intermeddle.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 The house of the wicked is destroyed, And the tent of the upright flourisheth.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 There is a way — right before a man, And its latter end [are] ways of death.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Even in laughter is the heart pained, And the latter end of joy [is] affliction.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 From his ways is the backslider in heart filled, And a good man — from his fruits.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 The simple giveth credence to everything, And the prudent attendeth to his step.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 The wise is fearing and turning from evil, And a fool is transgressing and is confident.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Whoso is short of temper doth folly, And a man of wicked devices is hated.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 The simple have inherited folly, And the prudent are crowned [with] knowledge.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 The evil have bowed down before the good, And the wicked at the gates of the righteous.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Even of his neighbour is the poor hated, And those loving the rich [are] many.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Whoso is despising his neighbour sinneth, Whoso is favouring the humble, O his happiness.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Do not they err who are devising evil? And kindness and truth [are] to those devising good,
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 In all labour there is advantage, And a thing of the lips [is] only to want.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 The crown of the wise is their wealth, The folly of fools [is] folly.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 A true witness is delivering souls, And a deceitful one breatheth out lies.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 In the fear of Jehovah [is] strong confidence, And to His sons there is a refuge.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 The fear of Jehovah [is] a fountain of life, To turn aside from snares of death.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 In the multitude of a people [is] the honour of a king, And in lack of people the ruin of a prince.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Whoso is slow to anger [is] of great understanding, And whoso is short in temper is exalting folly.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 A healed heart [is] life to the flesh, And rottenness to the bones [is] envy.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 An oppressor of the poor reproacheth his Maker, And whoso is honouring Him Is favouring the needy.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 In his wickedness is the wicked driven away, And trustful in his death [is] the righteous.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 In the heart of the intelligent wisdom doth rest. And in the midst of fools it is known.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Righteousness exalteth a nation, And the goodliness of peoples [is] a sin-offering.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 The favour of a king [is] to a wise servant, And an object of his wrath is one causing shame!
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.