Proverbs 12
1 Whoso is loving instruction, is loving knowledge, And whoso is hating reproof [is] brutish.
Kdo miluje cvičení, miluje umění; kdož pak nenávidí domlouvání, nemoudrý jest.
2 The good bringeth forth favour from Jehovah, And the man of wicked devices He condemneth.
Dobrý nalézá lásku u Hospodina, ale muže nešlechetného potupí Bůh.
3 A man is not established by wickedness, And the root of the righteous is not moved.
Nebývá trvánlivý člověk v bezbožnosti, kořen pak spravedlivých nepohne se.
4 A virtuous woman [is] a crown to her husband, And as rottenness in his bones [is] one causing shame.
Žena statečná jest koruna muže svého, ale jako hnis v kostech jeho ta, kteráž k hanbě přivodí.
5 The thoughts of the righteous [are] justice, The counsels of the wicked — deceit.
Myšlení spravedlivých jsou pravá, rady pak bezbožných lstivé.
6 The words of the wicked [are]: 'Lay wait for blood,' And the mouth of the upright delivereth them.
Slova bezbožných úklady činí krvi, ústa pak spravedlivých vytrhují je.
7 Overthrow the wicked, and they are not, And the house of the righteous standeth.
Vyvráceni bývají bezbožní tak, aby jich nebylo, ale dům spravedlivých ostojí.
8 According to his wisdom is a man praised, And the perverted of heart becometh despised.
Podlé toho, jakž rozumný jest, chválen bývá muž, převráceného pak srdce bude v pohrdání.
9 Better [is] the lightly esteemed who hath a servant, Than the self-honoured who lacketh bread.
Lepší jest nevzácný, kterýž má služebníka, nežli ten, kterýž sobě slavně počíná, a nemá chleba.
10 The righteous knoweth the life of his beast, And the mercies of the wicked [are] cruel.
Pečuje spravedlivý o život hovádka svého, srdce pak bezbožných ukrutné jest.
11 Whoso is tilling the ground is satisfied [with] bread, And whoso is pursuing vanities is lacking heart,
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.
12 The wicked hath desired the net of evil doers, And the root of the righteous giveth.
Žádostiv jest bezbožný obrany proti zlému, ale kořen spravedlivých způsobuje ji.
13 In transgression of the lips [is] the snare of the wicked, And the righteous goeth out from distress.
Do přestoupení rtů zapletá se zlostník, ale spravedlivý vychází z ssoužení.
14 From the fruit of the mouth [is] one satisfied [with] good, And the deed of man's hands returneth to him.
Z ovoce úst každý nasycen bude dobrým, a odplatu za skutky člověka dá jemu Bůh.
15 The way of a fool [is] right in his own eyes, And whoso is hearkening to counsel [is] wise.
Cesta blázna přímá se zdá jemu, ale kdo poslouchá rady, moudrý jest.
16 The fool — in a day is his anger known, And the prudent is covering shame.
Hněv blázna v tentýž den poznán bývá, ale opatrný hanbu skrývá.
17 Whoso uttereth faithfulness declareth righteousness, And a false witness — deceit.
Kdož mluví pravdu, ohlašuje spravedlnost, svědek pak falešný lest.
18 A rash speaker is like piercings of a sword, And the tongue of the wise is healing.
Někdo vynáší řeči podobné meči probodujícímu, ale jazyk moudrých jest lékařství.
19 The lip of truth is established for ever, And for a moment — a tongue of falsehood.
Rtové pravdomluvní utvrzeni budou na věky, ale na kratičko jazyk lživý.
20 Deceit [is] in the heart of those devising evil, And to those counselling peace [is] joy.
V srdci těch, kteříž zlé obmýšlejí, bývá lest, v těch pak, kteříž radí ku pokoji, veselí.
21 No iniquity is desired by the righteous, And the wicked have been full of evil.
Nepotká spravedlivého žádná těžkost, bezbožní pak naplněni budou zlým.
22 An abomination to Jehovah [are] lying lips, And stedfast doers [are] his delight.
Ohavností jsou Hospodinu rtové lživí, ale ti, jenž činí pravdu, líbí se jemu.
23 A prudent man is concealing knowledge, And the heart of fools proclaimeth folly.
Člověk opatrný tají umění, ale srdce bláznů vyvolává bláznovství.
24 The hand of the diligent ruleth, And slothfulness becometh tributary.
Ruka pracovitých panovati bude, lstivá pak musí dávati plat.
25 Sorrow in the heart of a man boweth down, And a good word maketh him glad.
Starost v srdci člověka snižuje ji, ale věc dobrá obveseluje ji.
26 The righteous searcheth his companion, And the way of the wicked causeth them to err.
Vzácnější jest nad bližního svého spravedlivý, cesta pak bezbožných svodí je.
27 The slothful roasteth not his hunting, And the wealth of a diligent man is precious.
Nebude péci fortelný, což ulovil, ale člověk bedlivý statku drahého nabude.
28 In the path of righteousness [is] life, And in the way of [that] path [is] no death!
Na stezce spravedlnosti jest život, a cesta stezky její nesmrtelná jest.
