Philippians 2
1 If, then, any exhortation [is] in Christ, if any comfort of love, if any fellowship of spirit, if any bowels and mercies,
Znamená pro vás něco napomenutí ve jménu Kristovu? Má pro vás význam, že nás Duch Boží vzájemně spojuje?
2 fulfil ye my joy, that ye may mind the same thing — having the same love — of one soul — minding the one thing,
Záleží vám na mé upřímné lásce? Pak tedy buďte svorní, mějte se rádi, usilujte o jednotu a jednomyslnost.
3 nothing in rivalry or vain-glory, but in humility of mind one another counting more excellent than yourselves —
Ničím jiným mi neuděláte větší radost. Nebuďte laskaví a jednomyslní jen z vypočítavosti, nechtějte sklízet vděčnost a uznání, ale přejte je jiným.
4 each not to your own look ye, but each also to the things of others.
Nemyslete jen na sebe a na vlastní blaho, spíš přemýšlejte, jak prospět jiným.
5 For, let this mind be in you that [is] also in Christ Jesus,
Osvojte si smýšlení Ježíše Krista:
6 who, being in the form of God, thought [it] not robbery to be equal to God,
Ač sám byl Bůh, nedomáhal se božských nároků,
7 but did empty himself, the form of a servant having taken, in the likeness of men having been made,
odložil svou slávu a moc, stal se člověkem
8 and in fashion having been found as a man, he humbled himself, having become obedient unto death — death even of a cross,
a dokonce přijal úděl otroka. Poslušně šel cestou ponížení až k potupné smrti: popravili ho na kříži jako zločince.
9 wherefore, also, God did highly exalt him, and gave to him a name that [is] above every name,
Ale právě proto ho Bůh nade všechno povýšil a dal mu takovou slávu,
10 that in the name of Jesus every knee may bow — of heavenlies, and earthlies, and what are under the earth —
aby se před jeho jménem každé stvoření v úctě sklonilo a uznalo, že je Pánem všeho.
11 and every tongue may confess that Jesus Christ [is] Lord, to the glory of God the Father.
12 So that, my beloved, as ye always obey, not as in my presence only, but now much more in my absence, with fear and trembling your own salvation work out,
Moji drazí, dokud jsem byl u vás, vždycky jste dbali mých slov. Tím spíše teď, když mezi vámi být nemohu, úzkostlivě se snažte, abyste získali věčný život.
13 for God it is who is working in you both to will and to work for His good pleasure.
Bůh, jenž ve vás působí, k tomu povzbudí vaši vůli a dá vám sílu proměnit ji v činy.
14 All things do without murmurings and reasonings,
Všechno, co činíte, dělejte bez reptání a pochybností.
15 that ye may become blameless and harmless, children of God, unblemished in the midst of a generation crooked and perverse, among whom ye do appear as luminaries in the world,
Tím dokážete čistotu svého srdce a mezi zkaženými a převrácenými se osvědčíte jako ryzí Boží děti. Buďte svému okolí světlem. Až se Kristus zase objeví – jak budu šťasten, že jsem se nenamáhal zbytečně.
16 the word of life holding forth, for rejoicing to me in regard to a day of Christ, that not in vain did I run, nor in vain did I labour;
17 but if also I am poured forth upon the sacrifice and service of your faith, I rejoice and joy with you all,
I kdybych měl své poslání zpečetit vlastní krví,
18 because of this do ye also rejoice and joy with me.
raduji se z toho a také vy se můžete radovat se mnou.
19 And I hope, in the Lord Jesus, Timotheus to send quickly to you, that I also may be of good spirit, having known the things concerning you,
Věřím, že mi Pán brzo umožní poslat k vám Timotea, abych se potěšil zprávami o vás.
20 for I have no one like-minded, who sincerely for the things concerning you will care,
Jinak tu nemám nikoho, kdo by měl o vás tak upřímný zájem.
21 for the whole seek their own things, not the things of the Christ Jesus,
Všichni myslí spíš na svůj vlastní prospěch než na zájmy Kristovy.
22 and the proof of him ye know, that as a child [serveth] a father, with me he did serve in regard to the good news;
Ale Timotea jste už poznali, když mi ve službě Boží věci pomáhal jako vlastní syn.
23 him, indeed, therefore, I hope to send, when I may see through the things concerning me — immediately;
Jakmile bude o mně rozhodnuto, pošlu ho hned k vám.
24 and I trust in the Lord that I myself also shall quickly come.
Mám ale ke Kristu důvěru, že brzo přijdu i já sám.
25 And I thought [it] necessary Epaphroditus — my brother, and fellow-workman, and fellow-soldier, and your apostle and servant to my need — to send unto you,
Rozhodl jsem se však poslat k vám zpátky Epafrodita. Jeho služby byly pro mne velmi cenné. V práci i boji mi stál po boku jako bratr.
26 seeing he was longing after you all, and in heaviness, because ye heard that he ailed,
Ale teď se mu přece jen silně zastesklo po domově, zvlášť když uslyšel, že jste se dověděli o jeho nemoci.
27 for he also ailed nigh to death, but God did deal kindly with him, and not with him only, but also with me, that sorrow upon sorrow I might not have.
Měl už opravdu namále, ale Bůh se nad ním slitoval. Také mne tím ušetřil další velké rány.
28 The more eagerly, therefore, I did send him, that having seen him again ye may rejoice, and I may be the less sorrowful;
Vypravil jsem ho nazpět co nejrychleji, aby vás osobně uklidnil a zbavil mne tím velké starosti.
29 receive him, therefore, in the Lord, with all joy, and hold such in honour,
Buďte k němu milí jako k bratrovi. Takových lidí si važte.
30 because on account of the work of the Christ he drew near to death, having hazarded the life that he might fill up your deficiency of service unto me.
Vždyť pro Kristovo dílo dal v sázku vlastní život a ve snaze nahradit mi vás všechny by byl se málem uštval k smrti.
