Mark 4
1 And again he began to teach by the sea, and there was gathered unto him a great multitude, so that he, having gone into the boat, sat in the sea, and all the multitude was near the sea, on the land,
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 and he taught them many things in similes, and he said to them in his teaching:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 'Hearken, lo, the sower went forth to sow;
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 and it came to pass, in the sowing, some fell by the way, and the fowls of the heaven did come and devour it;
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 and other fell upon the rocky ground, where it had not much earth, and immediately it sprang forth, because of not having depth of earth,
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 and the sun having risen, it was scorched, and because of not having root it did wither;
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 and other fell toward the thorns, and the thorns did come up, and choke it, and fruit it gave not;
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 and other fell to the good ground, and was giving fruit, coming up and increasing, and it bare, one thirty-fold, and one sixty, and one an hundred.'
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said to them, 'He who is having ears to hear — let him hear.'
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when he was alone, those about him, with the twelve, did ask him of the simile,
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 and he said to them, 'To you it hath been given to know the secret of the reign of God, but to those who are without, in similes are all the things done;
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 that seeing they may see and not perceive, and hearing they may hear and not understand, lest they may turn, and the sins may be forgiven them.'
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he saith to them, 'Have ye not known this simile? and how shall ye know all the similes?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 He who is sowing doth sow the word;
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 and these are they by the way where the word is sown: and whenever they may hear, immediately cometh the Adversary, and he taketh away the word that hath been sown in their hearts.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 'And these are they, in like manner, who on the rocky ground are sown: who, whenever they may hear the word, immediately with joy do receive it,
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 and have not root in themselves, but are temporary; afterward tribulation or persecution having come because of the word, immediately they are stumbled.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 'And these are they who toward the thorns are sown: these are they who are hearing the word,
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 and the anxieties of this age, and the deceitfulness of the riches, and the desires concerning the other things, entering in, choke the word, and it becometh unfruitful. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 'And these are they who on the good ground have been sown: who do hear the word, and receive, and do bear fruit, one thirty-fold, and one sixty, and one an hundred.'
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said to them, 'Doth the lamp come that under the measure it may be put, or under the couch — not that it may be put on the lamp-stand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 for there is not anything hid that may not be manifested, nor was anything kept hid but that it may come to light.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 If any hath ears to hear — let him hear.'
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said to them, 'Take heed what ye hear; in what measure ye measure, it shall be measured to you; and to you who hear it shall be added;
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 for whoever may have, there shall be given to him, and whoever hath not, also that which he hath shall be taken from him.'
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said, 'Thus is the reign of God: as if a man may cast the seed on the earth,
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 and may sleep, and may rise night and day, and the seed spring up and grow, he hath not known how;
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 for of itself doth the earth bear fruit, first a blade, afterwards an ear, afterwards full corn in the ear;
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 and whenever the fruit may yield itself, immediately he doth send forth the sickle, because the harvest hath come.'
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 And he said, 'To what may we liken the reign of God, or in what simile may we compare it?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 As a grain of mustard, which, whenever it may be sown on the earth, is less than any of the seeds that are on the earth;
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 and whenever it may be sown, it cometh up, and doth become greater than any of the herbs, and doth make great branches, so that under its shade the fowls of the heaven are able to rest.'
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such similes he was speaking to them the word, as they were able to hear,
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 and without a simile he was not speaking to them, and by themselves, to his disciples he was expounding all.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 And he saith to them on that day, evening having come, 'We may pass over to the other side;'
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 and having let away the multitude, they take him up as he was in the boat, and other little boats also were with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And there cometh a great storm of wind, and the waves were beating on the boat, so that it is now being filled,
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 and he himself was upon the stern, upon the pillow sleeping, and they wake him up, and say to him, 'Teacher, art thou not caring that we perish?'
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 And having waked up, he rebuked the wind, and said to the sea, 'Peace, be stilled;' and the wind did lull, and there was a great calm:
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 and he said to them, 'Why are ye so fearful? how have ye not faith?'
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 and they feared a great fear, and said one to another, 'Who, then, is this, that even the wind and the sea do obey him?'
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
