Luke 18
1 And he spake also a simile to them, that it behoveth [us] always to pray, and not to faint,
Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo vždycky se modliti a neoblevovati,
2 saying, 'A certain judge was in a certain city — God he is not fearing, and man he is not regarding —
Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.
3 and a widow was in that city, and she was coming unto him, saying, Do me justice on my opponent,
Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.
4 and he would not for a time, but after these things he said in himself, Even if God I do not fear, and man do not regard,
A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,
5 yet because this widow doth give me trouble, I will do her justice, lest, perpetually coming, she may plague me.'
Však že mi pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.
6 And the Lord said, 'Hear ye what the unrighteous judge saith:
I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.
7 and shall not God execute the justice to His choice ones, who are crying unto Him day and night — bearing long in regard to them?
A což by pak Bůh nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?
8 I say to you, that He will execute the justice to them quickly; but the Son of Man having come, shall he find the faith upon the earth?'
Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?
9 And he spake also unto certain who have been trusting in themselves that they were righteous, and have been despising the rest, this simile:
I řekl také k některým, kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:
10 'Two men went up to the temple to pray, the one a Pharisee, and the other a tax-gatherer;
Dva muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.
11 the Pharisee having stood by himself, thus prayed: God, I thank Thee that I am not as the rest of men, rapacious, unrighteous, adulterers, or even as this tax-gatherer;
Farizeus stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.
12 I fast twice in the week, I give tithes of all things — as many as I possess.
Postím se dvakrát do téhodne, desátky dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.
13 'And the tax-gatherer, having stood afar off, would not even the eyes lift up to the heaven, but was smiting on his breast, saying, God be propitious to me — the sinner!
Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, buď milostiv mně hříšnému.
14 I say to you, this one went down declared righteous, to his house, rather than that one: for every one who is exalting himself shall be humbled, and he who is humbling himself shall be exalted.'
Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
15 And they were bringing near also the babes, that he may touch them, and the disciples having seen did rebuke them,
Přinášeli také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.
16 and Jesus having called them near, said, 'Suffer the little children to come unto me, and forbid them not, for of such is the reign of God;
Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.
17 verily I say to you, Whoever may not receive the reign of God as a little child, may not enter into it.'
Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.
18 And a certain ruler questioned him, saying, 'Good teacher, what having done — shall I inherit life age-during?' (aiōnios g166)
I otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím? (aiōnios g166)
19 And Jesus said to him, 'Why me dost thou call good? no one [is] good, except One — God;
I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.
20 the commands thou hast known: Thou mayest not commit adultery, Thou mayest do no murder, Thou mayest not steal, Thou mayest not bear false witness, Honour thy father and thy mother.'
Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.
21 And he said, 'All these I did keep from my youth;'
On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.
22 and having heard these things, Jesus said to him, 'Yet one thing to thee is lacking; all things — as many as thou hast — sell, and distribute to the poor, and thou shalt have treasure in heaven, and come, be following me;'
Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.
23 and he, having heard these things, became very sorrowful, for he was exceeding rich.
On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.
24 And Jesus having seen him become very sorrowful, said, 'How hardly shall those having riches enter into the reign of God!
A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!
25 for it is easier for a camel through the eye of a needle to enter, than for a rich man into the reign of God to enter.'
Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
26 And those who heard, said, 'And who is able to be saved?'
Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?
27 and he said, 'The things impossible with men are possible with God.'
A on dí jim: Což jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.
28 And Peter said, 'Lo, we left all, and did follow thee;'
I řekl Petr: Aj, my opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.
29 and he said to them, 'Verily I say to you, that there is not one who left house, or parents, or brothers, or wife, or children, for the sake of the reign of God,
On pak řekl jim: Amen pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,
31 And having taken the twelve aside, he said unto them, 'Lo, we go up to Jerusalem, and all things shall be completed — that have been written through the prophets — to the Son of Man,
Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze Proroky o Synu člověka.
32 for he shall be delivered up to the nations, and shall be mocked, and insulted, and spit upon,
Nebo vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.
33 and having scourged they shall put him to death, and on the third day he shall rise again.'
A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.
34 And they none of these things understood, and this saying was hid from them, and they were not knowing the things said.
Oni pak tomu nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.
35 And it came to pass, in his coming nigh to Jericho, a certain blind man was sitting beside the way begging,
I stalo se, když se přibližoval k Jericho, slepý jeden seděl podle cesty, žebře.
36 and having heard a multitude going by, he was inquiring what this may be,
A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?
37 and they brought him word that Jesus the Nazarene doth pass by,
I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.
38 and he cried out, saying, 'Jesus, Son of David, deal kindly with me;'
I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!
39 and those going before were rebuking him, that he might be silent, but he was much more crying out, 'Son of David, deal kindly with me.'
A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!
40 And Jesus having stood, commanded him to be brought unto him, and he having come nigh, he questioned him,
Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,
41 saying, 'What wilt thou I shall do to thee?' and he said, 'Sir, that I may receive sight.'
Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.
42 And Jesus said to him, 'Receive thy sight; thy faith hath saved thee;'
A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá tě uzdravila.
43 and presently he did receive sight, and was following him, glorifying God; and all the people, having seen, did give praise to God.
A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.
