Luke 14
1 And it came to pass, on his going into the house of a certain one of the chiefs of the Pharisees, on a sabbath, to eat bread, that they were watching him,
Jednou v sobotu pozval významný farizej Ježíše do svého domu, aby s ním pojedl. Všichni přítomní pozorně sledovali, zda Ježíš dodrží všechny předpisy zákona.
2 and lo, there was a certain dropsical man before him;
V blízkosti Ježíšově se objevil muž postižený těžkou vodnatelností.
3 and Jesus answering spake to the lawyers and Pharisees, saying, 'Is it lawful on the sabbath-day to heal?'
Ježíš se na farizeje a vykladače zákona obrátil s otázkou: „Je dovoleno v sobotu uzdravovat, nebo ne?“
4 and they were silent, and having taken hold of [him], he healed him, and let [him] go;
To jim zavřelo ústa. Ježíš se muže dotkl, uzdravil ho a poslal pryč.
5 and answering them he said, 'Of which of you shall an ass or ox fall into a pit, and he will not immediately draw it up on the sabbath-day?'
Pak jim ještě řekl: „Kdyby někomu z vás spadlo dítě nebo dobytče do jámy, nevytáhli byste ho, i kdyby byla sobota?“
6 and they were not able to answer him again unto these things.
A zase nevěděli, co na to odpovědět.
7 And he spake a simile unto those called, marking how they were choosing out the first couches, saying unto them,
Všiml si, jak se někteří hosté snaží zaujmout čestná místa u stolu, a řekl jim:
8 'When thou mayest be called by any one to marriage-feasts, thou mayest not recline on the first couch, lest a more honourable than thou may have been called by him,
„Pozve-li vás někdo na svatbu, nesedejte si na přední místa. Mohlo by se totiž stát, že by přišel někdo váženější než vy a bylo by trapné, kdybyste mu se zahanbením museli ustoupit. Není lépe posadit se skromně stranou a nechat hostitele říci: ‚Pojď, příteli, posaď se blíž?‘To ti bude v očích druhých ke cti.
9 and he who did call thee and him having come shall say to thee, Give to this one place, and then thou mayest begin with shame to occupy the last place.
10 'But, when thou mayest be called, having gone on, recline in the last place, that when he who called thee may come, he may say to thee, Friend, come up higher; then thou shalt have glory before those reclining with thee;
11 because every one who is exalting himself shall be humbled, and he who is humbling himself shall be exalted.'
Protože každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, ale kdo se umí pokořit, ten bude povýšen.“
12 And he said also to him who did call him, 'When thou mayest make a dinner or a supper, be not calling thy friends, nor thy brethren, nor thy kindred, nor rich neighbours, lest they may also call thee again, and a recompense may come to thee;
A hostiteli řekl: „Dáváš-li oběd nebo večeři, nezvi své přátele, sourozence, příbuzné či vlivné známé. Oni by zase na oplátku pozvali tebe, aby nezůstali nic dlužni.
13 but when thou mayest make a feast, be calling poor, maimed, lame, blind,
Raději pozvi chudé, zmrzačené, kulhavé a slepé.
14 and happy thou shalt be, because they have not to recompense thee, for it shall be recompensed to thee in the rising again of the righteous.'
Ti nemají, čím by ti to vynahradili, ale ty budeš mít radost. Takový čin nebude zapomenut ani na věčnosti.“
15 And one of those reclining with him, having heard these things, said to him, 'Happy [is] he who shall eat bread in the reign of God;'
Jeden z hostů ho slyšel a řekl: „Jaká pocta pro každého, kdo bude pozván ke stolu v Božím království.“
16 and he said to him, 'A certain man made a great supper, and called many,
Na to mu vyprávěl Ježíš podobenství: „Jeden muž připravoval velkou hostinu a pozval na ni mnoho lidí.
17 and he sent his servant at the hour of the supper to say to those having been called, Be coming, because now are all things ready.
Když se už přiblížil ten slavnostní den, poslal svého sluhu k pozvaným se vzkazem: ‚Přijďte, vše je uchystáno!‘
18 'And they began with one consent all to excuse themselves: The first said to him, A field I bought, and I have need to go forth and see it; I beg of thee, have me excused.
Ale pozvaní se začali svorně vymlouvat. Jeden řekl: ‚Koupil jsem pole a musím ho jít obhlédnout. Prosím tě, omluv mě u svého pána.‘
19 'And another said, Five yoke of oxen I bought, and I go on to prove them; I beg of thee, have me excused:
Druhý řekl: ‚Koupil jsem pět volských spřežení a chci je vyzkoušet. Prosím tě, omluv mě.‘
20 and another said, A wife I married, and because of this I am not able to come.
Jiný řekl: ‚Právě jsem se oženil. Uznáš, že teď nemohu přijít.‘
21 'And that servant having come, told to his lord these things, then the master of the house, having been angry, said to his servant, Go forth quickly to the broad places and lanes of the city, and the poor, and maimed, and lame, and blind, bring in hither.
Když se sluha vrátil a sdělil vše svému pánovi, ten se rozhněval a nařídil mu: ‚Vyjdi rychle do ulic a na náměstí a pozvi chudé, zmrzačené, slepé a chromé.‘
22 'And the servant said, Sir, it hath been done as thou didst command, and still there is room.
Když se tak stalo, oznámil sluha pánovi: ‚Splnil jsem tvůj příkaz a ještě zbývá místo.‘
23 'And the lord said unto the servant, Go forth to the ways and hedges, and constrain to come in, that my house may be filled;
Pán mu řekl: ‚Prohledej ohrady a příkopy a přiveď všechny tuláky a pobudy, ať se můj dům naplní. Přemluv i ty, kteří by si sami netroufali.
24 for I say to you, that none of those men who have been called shall taste of my supper.'
Ale to vám říkám, žádný z těch pozvaných nevděčníků neokusí nic z mé hostiny.‘“
25 And there were going on with him great multitudes, and having turned, he said unto them,
Když se Ježíš zase vydal na cestu, doprovázely ho davy lidí. Obrátil se k nim a řekl:
26 'If any one doth come unto me, and doth not hate his own father, and mother, and wife, and children, and brothers, and sisters, and yet even his own life, he is not able to be my disciple;
„Kdo se chce ke mně připojit a nemiluje mne víc než svého otce, matku, ženu, děti, bratry a sestry a dokonce víc než sám sebe, nemůže se stát mým učedníkem.
27 and whoever doth not bear his cross, and come after me, is not able to be my disciple.
Kdo není ochoten vzít na sebe těžkosti, které mu nastanou, když mne bude následovat, nemůže být mým učedníkem.
28 'For who of you, willing to build a tower, doth not first, having sat down, count the expence, whether he have the things for completing?
Kdo chce stavět dům, musí si nejprve udělat rozpočet a odhadnout, bude-li mít dost prostředků na to, aby stavbu dokončil.
29 lest that he having laid a foundation, and not being able to finish, all who are beholding may begin to mock him,
Když tak neučiní, stavbu začne, ale nedokončí ji. Všichni se mu vysmějí a řeknou:
30 saying — This man began to build, and was not able to finish.
‚Podívejte se, chtěl stavět, ale nemá na to.‘
31 'Or what king going on to engage with another king in war, doth not, having sat down, first consult if he be able with ten thousand to meet him who with twenty thousand is coming against him?
A když panovníkovi hrozí válka, neporadí se nejprve, zda se může se svými deseti tisíci vojáky postavit proti dvaceti tisícům?
32 and if not so — he being yet a long way off — having sent an embassy, he doth ask the things for peace.
Nepošle raději mírové poselstvo dříve, než ho nepřítel napadne?
33 'So, then, every one of you who doth not take leave of all that he himself hath, is not able to be my disciple.
A tak každý, kdo se chce stát mým učedníkem, ať si dobře rozváží, čeho by se pro mne musel vzdát.
34 'The salt [is] good, but if the salt doth become tasteless, with what shall it be seasoned?
Sůl je dobrá věc, ale k čemu bude, ztratí-li svou chuť a schopnost bránit hnilobě?
35 neither for land nor for manure is it fit — they cast it without. He who is having ears to hear — let him hear.'
Ani k hnojení se nehodí, musí se vyhodit. Snažte se pochopit, co vám říkám.“
