Lamentations 5
1 Remember, O Jehovah, what hath befallen us, Look attentively, and see our reproach.
Rozpomeň se, Hospodine, co se nám děje; popatř a viz pohanění naše.
2 Our inheritance hath been turned to strangers, Our houses to foreigners.
Dědictví naše obráceno jest k cizím, domové naši k cizozemcům.
3 Orphans we have been — without a father, our mothers [are] as widows.
Sirotci jsme a bez otce, matky naše jsou jako vdovy.
4 Our water for money we have drunk, Our wood for a price doth come.
Vody své za peníze pijeme, dříví naše za záplatu přichází.
5 For our neck we have been pursued, We have laboured — there hath been no rest for us.
Na hrdle svém protivenství snášíme, pracujeme, nedopouští se nám odpočinouti.
6 [To] Egypt we have given a hand, [To] Asshur, to be satisfied with bread.
Egyptským podáváme ruky i Assyrským, abychom nasyceni byli chlebem.
7 Our fathers have sinned — they are not, We their iniquities have borne.
Otcové naši hřešili, není jich, my pak trestáni po nich neseme.
8 Servants have ruled over us, A deliverer there is none from their hand.
Služebníci panují nad námi; není žádného, kdo by vytrhl z ruky jejich.
9 With our lives we bring in our bread, Because of the sword of the wilderness.
S opovážením se života svého hledáme chleba svého, pro strach meče i na poušti.
10 Our skin as an oven hath been burning, Because of the raging of the famine.
Kůže naše jako pec zčernaly od náramného hladu.
11 Wives in Zion they have humbled, Virgins — in cities of Judah.
Ženám na Sionu i pannám v městech Judských násilé činí.
12 Princes by their hand have been hanged, The faces of elders have not been honoured.
Knížata rukou jejich zvěšena jsou, osoby starých nemají v poctivosti.
13 Young men to grind they have taken, And youths with wood have stumbled.
Mládence k žernovu berou, a pacholata pod dřívím klesají.
14 The aged from the gate have ceased, Young men from their song.
Starci sedati v branách přestali a mládenci od zpěvů svých.
15 Ceased hath the joy of our heart, Turned to mourning hath been our dancing.
Přestala radost srdce našeho, obrátilo se v kvílení plésání naše.
16 Fallen hath the crown [from] our head, Woe [is] now to us, for we have sinned.
Spadla koruna s hlavy naší; běda nám již, že jsme hřešili.
17 For this hath our heart been sick, For these have our eyes been dim.
Protoť jest mdlé srdce naše, pro tyť věci zatměly se oči naše,
18 For the mount of Zion — that is desolate, Foxes have gone up on it.
Pro horu Sion, že zpuštěna jest; lišky chodí po ní.
19 Thou, O Jehovah, to the age remainest, Thy throne to generation and generation.
Ty Hospodine, na věky zůstáváš, a stolice tvá od národu do pronárodu.
20 Why for ever dost Thou forget us? Thou forsakest us for length of days!
Proč se zapomínáš na věky na nás, a opouštíš nás za tak dlouhé časy?
21 Turn us back, O Jehovah, unto Thee, And we turn back, renew our days as of old.
Obrať nás, ó Hospodine, k sobě, a obráceni budeme; obnov dny naše, jakž byly za starodávna.
22 For hast Thou utterly rejected us? Thou hast been wroth against us — exceedingly?
Nebo zdali všelijak zavržeš nás, a hněvati se budeš na nás velice?
