< Lamentations 3 >

1 I [am] the man [who] hath seen affliction By the rod of His wrath.
Já jsem muž okoušející trápení od metly rozhněvání Božího.
2 Me He hath led, and causeth to go [in] darkness, and without light.
Zahnal mne, a uvedl do tmy a ne k světlu.
3 Surely against me He turneth back, He turneth His hand all the day.
Toliko proti mně se postavuje, a obrací ruku svou přes celý den.
4 He hath worn out my flesh and my skin. He hath broken my bones.
Uvedl sešlost na tělo mé a kůži mou, a polámal kosti mé.
5 He hath built up against me, And setteth round poverty and weariness.
Zastavěl mne a obklíčil přeodpornou hořkostí.
6 In dark places He hath caused me to dwell, As the dead of old.
Postavil mne v tmavých místech jako ty, kteříž již dávno zemřeli.
7 He hath hedged me about, and I go not out, He hath made heavy my fetter.
Ohradil mne, abych nevyšel; obtížil ocelivý řetěz můj.
8 Also when I call and cry out, He hath shut out my prayer.
A jakžkoli volám a křičím, zacpává uši před mou modlitbou.
9 He hath hedged my ways with hewn work, My paths He hath made crooked.
Ohradil cesty mé tesaným kamenem, a stezky mé zmátl.
10 A bear lying in wait He [is] to me, A lion in secret hiding-places.
Jest nedvěd číhající na mne, lev v skrejších.
11 My ways He is turning aside, and He pulleth me in pieces, He hath made me a desolation.
Cesty mé stočil, anobrž roztrhal mne, a na to mne přivedl, abych byl pustý.
12 He hath trodden His bow, And setteth me up as a mark for an arrow.
Natáhl lučiště své, a vystavil mne za cíl střelám.
13 He hath caused to enter into my reins The sons of His quiver.
Postřelil ledví má střelami toulu svého.
14 I have been a derision to all my people, Their song all the day.
Jsem v posměchu se vším lidem svým, a písničkou jejich přes celý den.
15 He hath filled me with bitter things, He hath filled me [with] wormwood.
Sytí mne hořkostmi, opojuje mne pelynkem.
16 And He breaketh with gravel my teeth, He hath covered me with ashes.
Nadto potřel o kameníčko zuby mé, vrazil mne do popela.
17 And Thou castest off from peace my soul, I have forgotten prosperity.
Tak jsi vzdálil, ó Bože, duši mou od pokoje, až zapomínám na pohodlí,
18 And I say, Perished hath my strength and my hope from Jehovah.
A říkám: Zahynulatě síla má i naděje má, kterouž jsem měl v Hospodinu.
19 Remember my affliction and my mourning, Wormwood and gall!
A však duše má rozvažujíc trápení svá a pláč svůj, pelynek a žluč,
20 Remember well, and bow down doth my soul in me.
Rozvažujíc to ustavičně, ponižuje se ve mně.
21 This I turn to my heart — therefore I hope.
A přivodě sobě to ku paměti, (naději mám),
22 The kindnesses of Jehovah! For we have not been consumed, For not ended have His mercies.
Že veliké jest milosrdenství Hospodinovo, když jsme do konce nevyhynuli. Nepřestávajíť zajisté slitování jeho,
23 New every morning, abundant [is] thy faithfulness.
Ale nová jsou každého jitra; převeliká jest pravda tvá.
24 My portion [is] Jehovah, hath my soul said, Therefore I hope for Him.
Díl můj jest Hospodin, říká duše má; protož naději mám v něm.
25 Good [is] Jehovah to those waiting for Him, To the soul [that] seeketh Him.
Dobrý jest Hospodin těm, jenž očekávají na něj, duši té, kteráž ho hledá.
26 Good! when one doth stay and stand still For the salvation of Jehovah.
Dobré jest trpělivě očekávajícímu na spasení Hospodinovo.
27 Good for a man that he beareth a yoke in his youth.
Dobré jest muži tomu, kterýž by nosil jho od dětinství svého,
28 He sitteth alone, and is silent, For He hath laid [it] upon him.
Kterýž by pak byl opuštěn, trpělivě se má v tom, což na něj vloženo,
29 He putteth in the dust his mouth, if so be there is hope.
Dávaje do prachu ústa svá, až by se ukázala naděje,
30 He giveth to his smiter the cheek, He is filled with reproach.
Nastavuje líce tomu, kdož jej bije, a sytě se potupou.
31 For the Lord doth not cast off to the age.
Neboť nezamítá Pán na věčnost;
32 For though He afflicted, yet He hath pitied, According to the abundance of His kindness.
Nýbrž ačkoli zarmucuje, však slitovává se podlé množství milosrdenství svého.
33 For He hath not afflicted with His heart, Nor doth He grieve the sons of men.
Netrápíť zajisté z srdce svého, aniž zarmucuje synů lidských.
34 To bruise under one's feet any bound ones of earth,
Aby kdo potíral nohama svýma všecky vězně v zemi,
35 To turn aside the judgment of a man, Over-against the face of the Most High,
Aby nespravedlivě soudil muže před oblíčejem Nejvyššího,
36 To subvert a man in his cause, the Lord hath not approved.
Aby převracel člověka v při jeho, Pán nelibuje.
37 Who [is] this — he hath said, and it is, [And] the Lord hath not commanded [it]?
Kdo jest, ješto když řekl, stalo se něco, a Pán nepřikázal?
38 From the mouth of the Most High Go not forth the evils and the good.
Z úst Nejvyššího zdali nepochází zlé i dobré?
39 What — sigh habitually doth a living man, A man for his sin?
Proč by tedy sobě stýskal člověk živý, muž nad kázní za hříchy své?
40 We search our ways, and investigate, And turn back unto Jehovah.
Zpytujme raději a ohledujme cest našich, a navraťme se až k Hospodinu.
41 We lift up our heart on the hands unto God in the heavens.
Pozdvihujme srdcí i rukou svých k Bohu silnému v nebe.
42 We — we have transgressed and rebelled, Thou — Thou hast not forgiven.
Myť jsme se zpronevěřili, a zpurní jsme byli, protož ty neodpouštíš.
43 Thou hast covered Thyself with anger, And dost pursue us; Thou hast slain — Thou hast not pitied.
Obestřels se hněvem a stiháš nás, morduješ a nešanuješ.
44 Thou hast covered Thyself with a cloud, So that prayer doth not pass through.
Obestřels se oblakem, aby nemohla proniknouti k tobě modlitba.
45 Offscouring and refuse Thou dost make us In the midst of the peoples.
Za smeti a povrhel položil jsi nás u prostřed národů těchto.
46 Opened against us their mouth have all our enemies.
Rozdírají na nás ústa svá všickni nepřátelé naši.
47 Fear and a snare hath been for us, Desolation and destruction.
Strach a jáma potkala nás, zpuštění a setření.
48 Rivulets of water go down my eye, For the destruction of the daughter of my people.
Potokové vod tekou z očí mých pro potření dcery lidu mého.
49 Mine eye is poured out, And doth not cease without intermission,
Oči mé slzí bez přestání, proto že není žádného odtušení,
50 Till Jehovah looketh and seeth from the heavens,
Ažby popatřil a shlédl Hospodin s nebe.
51 My eye affecteth my soul, Because of all the daughters of my city.
Oči mé rmoutí duši mou pro všecky dcery města mého.
52 Hunted me sore as a bird have my enemies without cause.
Loviliť jsou mne ustavičně, jako ptáče, nepřátelé moji bez příčiny.
53 They have cut off in a pit my life, And they cast a stone against me.
Uvrhli do jámy život můj, a přimetali mne kamením.
54 Flowed have waters over my head, I have said, I have been cut off.
Rozvodnily se vody nad hlavou mou, řekl jsem: Jižtě po mně.
55 I called Thy name, O Jehovah, from the lower pit.
Vzývám jméno tvé, ó Hospodine, z jámy nejhlubší.
56 My voice Thou hast heard, Hide not Thine ear at my breathing — at my cry.
Hlas můj vyslýchával jsi; nezacpávejž ucha svého před vzdycháním mým a voláním mým.
57 Thou hast drawn near in the day I call Thee, Thou hast said, Fear not.
V ten den, v němž jsem tě vzýval, přicházeje, říkávals: Neboj se.
58 Thou hast pleaded, O Lord, the pleadings of my soul, Thou hast redeemed my life.
Pane, zasazuje se o při duše mé, vysvobozoval jsi život můj.
59 Thou hast seen, O Jehovah, my overthrow, Judge Thou my cause.
Vidíš, ó Hospodine, převrácenost, kteráž se mně děje, dopomoziž mi k spravedlnosti.
60 Thou hast seen all their vengeance, All their thoughts of me.
Vidíš všecko vymstívání se jejich, všecky úklady jejich proti mně.
61 Thou hast heard their reproach, O Jehovah, All their thoughts against me,
Slýcháš utrhání jejich, ó Hospodine, i všecky obmysly jejich proti mně,
62 The lips of my withstanders, Even their meditation against me all the day.
Řeči povstávajících proti mně, a přemyšlování jejich proti mně přes celý den.
63 Their sitting down, and their rising up, Behold attentively, I [am] their song.
Pohleď, jak při sedání jejich i povstání jejich jsem písničkou jejich.
64 Thou returnest to them the deed, O Jehovah, According to the work of their hands.
Dej jim odplatu, Hospodine, podlé díla rukou jejich.
65 Thou givest to them a covered heart, Thy curse to them.
Dej jim zatvrdilé srdce a prokletí své na ně.
66 Thou pursuest in anger, and destroyest them, From under the heavens of Jehovah!
Stihej v prchlivosti, a vyhlaď je, ať nejsou pod nebem tvým.

< Lamentations 3 >