Job 36
1 And Elihu addeth and saith: —
Zatím přidal Elihu, a řekl:
2 Honour me a little, and I shew thee, That yet for God [are] words.
Postrp mne maličko, a oznámímť šíře; neboť mám ještě, co bych za Boha mluvil.
3 I lift up my knowledge from afar, And to my Maker I ascribe righteousness.
Vynesu smysl svůj zdaleka, a stvořiteli svému přivlastním spravedlnost.
4 For, truly, my words [are] not false, The perfect in knowledge [is] with thee.
V pravdě, žeť ne budou lživé řeči mé; zdravě smýšlejícího máš mne s sebou.
5 Lo, God [is] mighty, and despiseth not, Mighty [in] power [and] heart.
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného.
6 He reviveth not the wicked, And the judgment of the poor appointeth;
Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá.
7 He withdraweth not from the righteous His eyes, And [from] kings on the throne, And causeth them to sit for ever, and they are high,
Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni.
8 And if prisoners in fetters They are captured with cords of affliction,
Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení:
9 Then He declareth to them their work, And their transgressions, Because they have become mighty,
Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila.
10 And He uncovereth their ear for instruction, And saith that they turn back from iniquity.
A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti.
11 If they do hear and serve, They complete their days in good, And their years in pleasantness.
Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení.
12 And if they do not hearken, By the dart they pass away, And expire without knowledge.
Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění.
13 And the profane in heart set the face, They cry not when He hath bound them.
Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil.
14 Their soul dieth in youth, And their life among the defiled.
Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky.
15 He draweth out the afflicted in his affliction, And uncovereth in oppression their ear.
Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení.
16 And also He moved thee from a strait place, [To] a broad place — no straitness under it, And the sitting beyond of thy table Hath been full of fatness.
A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající.
17 And the judgment of the wicked thou hast fulfilled, Judgment and justice are upheld — because of fury,
Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází.
18 Lest He move thee with a stroke, And the abundance of an atonement turn thee not aside.
Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila.
19 Doth He value thy riches? He hath gold, and all the forces of power.
Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé.
20 Desire not the night, For the going up of peoples in their stead.
Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své.
21 Take heed — do not turn unto iniquity, For on this thou hast fixed Rather than [on] affliction.
Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení.
22 Lo, God doth sit on high by His power, Who [is] like Him — a teacher?
Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel?
23 Who hath appointed unto Him his way? And who said, 'Thou hast done iniquity?'
Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Činíš nepravost?
24 Remember that thou magnify His work That men have beheld.
Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé,
25 All men have looked on it, Man looketh attentively from afar.
Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka.
26 Lo, God [is] high, And we know not the number of His years, Yea, there [is] no searching.
Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný.
27 When He doth diminish droppings of the waters, They refine rain according to its vapour,
On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho,
28 Which clouds do drop, They distil on man abundantly.
Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi.
29 Yea, doth [any] understand The spreadings out of a cloud? The noises of His tabernacle?
(Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho,
30 Lo, He hath spread over it His light, And the roots of the sea He hath covered,
Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá?
31 For by them He doth judge peoples, He giveth food in abundance.
Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost.
32 By two palms He hath covered the light, And layeth a charge over it in meeting,
Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.)
33 He sheweth by it [to] his friend substance, Anger against perversity.
Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
