< Job 26 >
1 And Job answereth and saith: —
A odpovídaje Job, řekl:
2 What — thou hast helped the powerless, Saved an arm not strong!
Komu jsi napomohl? Tomu-li, kterýž nemá síly? Toho-lis retoval, kterýž jest bez moci?
3 What — thou hast given counsel to the unwise, And wise plans in abundance made known.
Komu jsi rady udělil? Nemoudrému-li? Hned jsi základu dostatečně poučil?
4 With whom hast thou declared words? And whose breath came forth from thee?
Komužs ty řeči zvěstoval? A čí duch vyšel z tebe?
5 The Rephaim are formed, Beneath the waters, also their inhabitants.
Však i mrtvé věci pod vodami a obyvateli jejich sformovány bývají.
6 Naked [is] Sheol over-against Him, And there is no covering to destruction. (Sheol )
Odkryta jest propast před ním, i zahynutí není zakryto. (Sheol )
7 Stretching out the north over desolation, Hanging the earth upon nothing,
Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
8 Binding up the waters in His thick clouds, And the cloud is not rent under them.
Zavazuje vody v oblacích svých, aniž se trhá oblak pod nimi.
9 Taking hold of the face of the throne, Spreading over it His cloud.
On sám zdržuje stále trůn svůj, a roztahuje na něm oblaky své.
10 A limit He hath placed on the waters, Unto the boundary of light with darkness.
Cíl vyměřil rozlévání se vodám, až do skonání světla a tmy.
11 Pillars of the heavens do tremble, And they wonder because of His rebuke.
Sloupové nebeští třesou se a pohybují od žehrání jeho.
12 By His power He hath quieted the sea, And by His understanding smitten the proud.
Mocí svou rozdělil moře, a rozumností svou dutí jeho.
13 By His Spirit the heavens He beautified, Formed hath His hand the fleeing serpent.
Duchem svým nebesa ozdobil, a ruka jeho sformovala hada dlouhého.
14 Lo, these [are] the borders of His way, And how little a matter is heard of Him, And the thunder of His might Who doth understand?
Aj, toť jsou jen částky cest jeho, a jak nestižitelné jest i to maličko, což jsme slyšeli o něm. Hřímání pak moci jeho kdo srozumí?