Job 17
1 My spirit hath been destroyed, My days extinguished — graves [are] for me.
Dýchání mé ruší se, dnové moji hynou, hrobu blízký jsem.
2 If not — mockeries [are] with me. And in their provocations mine eye lodgeth.
Jistě posměvači jsou u mne, a pro jejich mne kormoucení nepřichází ani sen na oči mé.
3 Place, I pray Thee, my pledge with Thee; Who is he that striketh hand with me?
Postav mi, prosím, rukojmě za sebe; kdo jest ten, nechť mi na to ruky podá.
4 For their heart Thou hast hidden From understanding, Therefore Thou dost not exalt them.
Nebo srdce jejich přikryl jsi, aby nerozuměli, a protož jich nepovýšíš.
5 For a portion he sheweth friendship, And the eyes of his sons are consumed.
Kdož pochlebuje bližním, oči synů jeho zhynou.
6 And he set me up for a proverb of the peoples, And a wonder before them I am.
Jistě vystavil mne za přísloví lidem, a za divadlo všechněm,
7 And dim from sorrow is mine eye, And my members as a shadow all of them.
Tak že pro žalost pošly oči mé, a oudové moji všickni stínu jsou podobni.
8 Astonished are the upright at this, And the innocent against the profane Stirreth himself up.
Užasnouť se nad tím upřímí, a však nevinný proti pokrytci vždy se zsilovati bude.
9 And the righteous layeth hold [on] his way, And the clean of hands addeth strength, And — dumb are they all.
Přídržeti se bude, pravím, spravedlivý cesty své, a ten, jenž jest čistých rukou, posilní se více.
10 Return, and come in, I pray you, And I find not among you a wise man.
Tolikéž i vy všickni obraťte se, a poďte, prosím; neboť nenacházím mezi vámi moudrého.
11 My days have passed by, My devices have been broken off, The possessions of my heart!
Dnové moji pomíjejí, myšlení má mizejí, přemyšlování, pravím, srdce mého.
12 Night for day they appoint, Light [is] near because of darkness.
Noc mi obracejí v den, a světla denního ukracují pro přítomnost temností.
Abych pak čeho i očekával, hrob bude dům můj, ve tmě usteli ložce své. (Sheol h7585)
14 To corruption I have called: — 'Thou [art] my father.' 'My mother' and 'my sister' — to the worm.
Jámu nazovu otcem svým, matkou pak a sestrou svou červy.
15 And where [is] now my hope? Yea, my hope, who doth behold it?
Kdež jest tedy očekávání mé? A kdo to, čím bych se troštoval, spatří?
