Job 15
1 And Eliphaz the Temanite answereth and saith: —
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 Doth a wise man answer [with] vain knowledge? And fill [with] an east wind his belly?
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
3 To reason with a word not useful? And speeches — no profit in them?
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 Yea, thou dost make reverence void, And dost diminish meditation before God.
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
5 For thy mouth teacheth thine iniquity, And thou chooseth the tongue of the subtile.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 Thy mouth declareth thee wicked, and not I, And thy lips testify against thee.
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 The first man art thou born? And before the heights wast thou formed?
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
8 Of the secret counsel of God dost thou hear? And withdrawest thou unto thee wisdom?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 What hast thou known, and we know not? Understandest thou — and it is not with us?
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
10 Both the gray-headed And the very aged [are] among us — Greater than thy father [in] days.
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 Too few for thee are the comforts of God? And a gentle word [is] with thee,
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
12 What — doth thine heart take thee away? And what — are thine eyes high?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
13 For thou turnest against God thy spirit? And hast brought out words from thy mouth:
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 What [is] man that he is pure, And that he is righteous, one born of woman?
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 Lo, in His holy ones He putteth no credence, And the heavens have not been pure in His eyes.
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
16 Also — surely abominable and filthy Is man drinking as water perverseness.
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
17 I shew thee — hearken to me — And this I have seen and declare:
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
18 Which the wise declare — And have not hid — from their fathers.
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 To them alone was the land given, And a stranger passed not over into their midst:
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
20 'All days of the wicked he is paining himself, And few years have been laid up for the terrible one.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
21 A fearful voice [is] in his ears, In peace doth a destroyer come to him.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
22 He believeth not to return from darkness, And watched [is] he for the sword.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
23 He is wandering for bread — 'Where [is] it?' He hath known that ready at his hand Is a day of darkness.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 Terrify him do adversity and distress, They prevail over him As a king ready for a boaster.
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 For he stretched out against God his hand, And against the Mighty he maketh himself mighty.
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
26 He runneth unto Him with a neck, With thick bosses of his shields.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
27 For he hath covered his face with his fat, And maketh vigour over [his] confidence.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 And he inhabiteth cities cut off, houses not dwelt in, That have been ready to become heaps.
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 He is not rich, nor doth his wealth rise, Nor doth he stretch out on earth their continuance.
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 He turneth not aside from darkness, His tender branch doth a flame dry up, And he turneth aside at the breath of His mouth!
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
31 Let him not put credence in vanity, He hath been deceived, For vanity is his recompence.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
32 Not in his day is it completed, And his bending branch is not green.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
33 He shaketh off as a vine his unripe fruit, And casteth off as an olive his blossom.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 For the company of the profane [is] gloomy, And fire hath consumed tents of bribery.
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 To conceive misery, and to bear iniquity, Even their heart doth prepare deceit.
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.
