Galatians 4
1 And I say, so long time as the heir is a babe, he differeth nothing from a servant — being lord of all,
Pravímť pak, že pokudž dědic maličký jest, nic není rozdílný od služebníka, jsa pánem všeho,
2 but is under tutors and stewards till the time appointed of the father,
Ale pod ochráncemi a správcemi jest až do času uloženého od otce.
3 so also we, when we were babes, under the elements of the world were in servitude,
Tak i my když jsme byli maličcí, pod živly světa byli jsme v službu podrobeni.
4 and when the fulness of time did come, God sent forth His Son, come of a woman, come under law,
Ale když přišla plnost času, poslal Bůh Syna svého učiněného z ženy, učiněného pod zákonem,
5 that those under law he may redeem, that the adoption of sons we may receive;
Aby ty, kteříž pod zákonem byli, vykoupil, abychom právo synů přijali.
6 and because ye are sons, God did send forth the spirit of His Son into your hearts, crying, 'Abba, Father!'
A že jste synové, poslal Bůh Ducha Syna svého v srdce vaše, volajícího: Abba, Otče.
7 so that thou art no more a servant, but a son, and if a son, also an heir of God through Christ.
A tak již nejsi slouha, ale syn, a poněvadž syn, tedy i dědic Boží skrze Krista.
8 But then, indeed, not having known God, ye were in servitude to those not by nature gods,
Ale tehdáž, neznavše Boha, sloužili jste těm, kteříž z přirození nejsou bohové.
9 and now, having known God — and rather being known by God — how turn ye again unto the weak and poor elements to which anew ye desire to be in servitude?
Nyní pak, znajíce Boha, nýbrž poznáni jsouce od Boha, kterakž se zpátkem zase obracíte k mdlým a bídným živlům, jimž opět znovu chcete sloužiti?
10 days ye observe, and months, and times, and years!
Dnů šetříte, a měsíců, a časů, i let.
11 I am afraid of you, lest in vain I did labour toward you.
Bojím se za vás, abych snad nadarmo nepracoval mezi vámi.
12 Become as I [am] — because I also [am] as ye brethren, I beseech you; to me ye did no hurt,
Buďte jako já, nebo i já jsem jako vy, bratří, prosím vás. Nic jste mi neublížili.
13 and ye have known that through infirmity of the flesh I did proclaim good news to you at the first,
Nebo víte, že s mdlobou těla kázal jsem vám evangelium ponejprvé.
14 and my trial that [is] in my flesh ye did not despise nor reject, but as a messenger of God ye did receive me — as Christ Jesus;
A pokušení mé na těle mém nebylo u vás málo váženo, aniž jste pohrdli, ale jako anděla Božího přijali jste mne, jako Krista Ježíše.
15 what then was your happiness? for I testify to you, that if possible, your eyes having plucked out, ye would have given to me;
Jaké tehdy bylo blahoslavenství vaše? Svědectvíť vám zajisté dávám, že kdyby to možné bylo, oči své vyloupíce, byli byste mi dali.
16 so that your enemy have I become, being true to you?
Což tedy učiněn jsem vaším nepřítelem, pravdu vám pravě?
17 they are zealous for you — [yet] not well, but they wish to shut us out, that for them ye may be zealous;
Milujíť vás nedobře, nýbrž odstrčiti nás chtějí, abyste vy je milovali.
18 and [it is] good to be zealously regarded, in what is good, at all times, and not only in my being present with you;
Slušnéť jest pak horlivě milovati v dobrém vždycky, a ne jen toliko tehdáž, když jsem přítomen vám.
19 my little children, of whom again I travail in birth, till Christ may be formed in you,
Synáčkové moji, (kteréž opět rodím, až by Kristus zformován byl v vás, )
20 and I was wishing to be present with you now, and to change my voice, because I am in doubt about you.
Chtěl bych přítomen vám býti nyní, a proměniti hlas svůj; nebo v pochybnosti jsem o vás.
21 Tell me, ye who are willing to be under law, the law do ye not hear?
Povězte mi, kteří pod zákonem chcete býti, nepozorujete-liž zákona?
22 for it hath been written, that Abraham had two sons, one by the maid-servant, and one by the free-woman,
Nebo psáno jest: Že Abraham měl dva syny, jednoho z děvky, a druhého z svobodné.
23 but he who [is] of the maid-servant, according to flesh hath been, and he who [is] of the free-woman, through the promise;
Ale ten z děvky podlé těla se narodil, ten pak z svobodné podlé zaslíbení.
24 which things are allegorized, for these are the two covenants: one, indeed, from mount Sinai, to servitude bringing forth, which is Hagar;
Kteréžto věci u figůře se staly. Nebo toť jsou ti dva zákonové, jeden s hory Sinai, k manství zplozující, a tenť jest jako Agar.
25 for this Hagar is mount Sinai in Arabia, and doth correspond to the Jerusalem that now [is], and is in servitude with her children,
Agar zajisté jest hora Sinai v Arabii. Dobřeť se pak k ní trefuje nynější Jeruzalém, nebo v službu podroben jest s syny svými.
26 and the Jerusalem above is the free-woman, which is mother of us all,
Ale ten svrchní Jeruzalém svobodný jest, kterýž jest matka všech nás.
27 for it hath been written, 'Rejoice, O barren, who art not bearing; break forth and cry, thou who art not travailing, because many [are] the children of the desolate — more than of her having the husband.'
Nebo psáno jest: Vesel se neplodná, kteráž nerodíš, vykřikni a zvolej, kteráž nepracuješ ku porodu; nebo ta opuštěná mnoho má synů, více než ta, kteráž má muže.
28 And we, brethren, as Isaac, are children of promise,
Myť jsme tedy, ó bratří, tak jako Izák, synové zaslíbení.
29 but as then he who was born according to the flesh did persecute him according to the spirit, so also now;
Ale jakož tehdáž ten podlé těla zplozený protivil se tomu, kterýž byl podlé Ducha, tak i nyní.
30 but what saith the Writing? 'Cast forth the maid-servant and her son, for the son of the maid-servant may not be heir with the son of the free-woman;'
Než co praví písmo? Vyvrz děvku i syna jejího; nebo nebudeť dědicem syn děvky s synem svobodné.
31 then, brethren, we are not a maid-servant's children, but the free-woman's.
A tak, bratří, nejsmeť synové děvky, ale svobodné.
