< Ephesians 5 >

1 Become, then, followers of God, as children beloved,
Buďtež tedy následovníci Boží, jakožto synové milí.
2 and walk in love, as also the Christ did love us, and did give himself for us, an offering and a sacrifice to God for an odour of a sweet smell,
A choďtež v lásce, jakož i Kristus miloval nás, a vydal sebe samého za nás, dar a obět Bohu u vůni rozkošnou.
3 and whoredom, and all uncleanness, or covetousness, let it not even be named among you, as becometh saints;
Smilstvo pak a všeliká nečistota, neb lakomství, aniž jmenováno buď mezi vámi, jakož sluší na svaté,
4 also filthiness, and foolish talking, or jesting, — the things not fit — but rather thanksgiving;
A tolikéž mrzkost, ani bláznové mluvení, ani šprýmování, kteréžto věci jsou nenáležité, ale raději ať jest díků činění.
5 for this ye know, that every whoremonger, or unclean, or covetous person, who is an idolater, hath no inheritance in the reign of the Christ and God.
Víte zajisté o tom, že žádný smilník aneb nečistý, ani lakomec, (jenž jest modloslužebník, ) nemá dědictví v království Kristově a Božím.
6 Let no one deceive you with vain words, for because of these things cometh the anger of God upon the sons of the disobedience,
Žádný vás nesvoď marnými řečmi; nebo pro takové věci přichází hněv Boží na syny nepoddané.
7 become not, then, partakers with them,
Nebývejtež tedy účastníci jejich.
8 for ye were once darkness, and now light in the Lord; as children of light walk ye,
Byli jste zajisté někdy temnosti, ale již nyní jste světlo v Pánu. Jakožto synové světla choďte,
9 for the fruit of the Spirit [is] in all goodness, and righteousness, and truth,
(Nebo ovoce Ducha záleží ve vší dobrotě, a spravedlnosti, a v pravdě, )
10 proving what is well-pleasing to the Lord,
O to stojíce, což by se dobře líbilo Pánu.
11 and have no fellowship with the unfruitful works of the darkness and rather even convict,
A neobcujte s skutky neužitečnými tmy, ale raději je trescete.
12 for the things in secret done by them it is a shame even to speak of,
Nebo což se tajně děje od nich, mrzko jest o tom i mluviti.
13 and all the things reproved by the light are manifested, for everything that is manifested is light;
Všecko pak, což bývá trestáno, od světla bývá zjeveno; nebo to, což všecko zjevuje, světlo jest.
14 wherefore he saith, 'Arouse thyself, thou who art sleeping, and arise out of the dead, and the Christ shall shine upon thee.'
Protož praví: Probuď se ty, jenž spíš, a vstaň z mrtvých, a zasvítíť se tobě Kristus.
15 See, then, how exactly ye walk, not as unwise, but as wise,
Viztež tedy, kterak byste opatrně chodili, ne jako nemoudří, ale jako moudří,
16 redeeming the time, because the days are evil;
Vykupujíce čas; nebo dnové zlí jsou.
17 because of this become not fools, but — understanding what [is] the will of the Lord,
Protož nebývejte neopatrní, ale rozumějící, která by byla vůle Páně.
18 and be not drunk with wine, in which is dissoluteness, but be filled in the Spirit,
A neopíjejte se vínem, v němžto jest prostopášnost, ale naplněni buďte Duchem svatým,
19 speaking to yourselves in psalms and hymns and spiritual songs, singing and making melody in your heart to the Lord,
Mluvíce sobě vespolek v žalmích, a v chvalách, a v písničkách duchovních, zpívajíce a plésajíce v srdcích vašich Pánu,
20 giving thanks always for all things, in the name of our Lord Jesus Christ, to the God and Father;
Díky činíce vždycky ze všeho ve jménu Pána našeho Jezukrista Bohu a Otci,
21 subjecting yourselves to one another in the fear of God.
Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.
22 The wives! to your own husbands subject yourselves, as to the Lord,
Ženy mužům svým poddány buďte jako Pánu.
23 because the husband is head of the wife, as also the Christ [is] head of the assembly, and he is saviour of the body,
Nebo muž jest hlava ženy, jako i Kristus jest hlava církve, a onť jest Spasitel těla.
24 but even as the assembly is subject to Christ, so also [are] the wives to their own husbands in everything.
A tak jakož církev poddána jest Kristu, tak i ženy mužům svým ať jsou poddány ve všem.
25 The husbands! love your own wives, as also the Christ did love the assembly, and did give himself for it,
Muži milujte ženy své, jako i Kristus miloval církev, a vydal sebe samého za ni,
26 that he might sanctify it, having cleansed [it] with the bathing of the water in the saying,
Aby ji posvětil, očistiv ji obmytím vody v slovu,
27 that he might present it to himself the assembly in glory, not having spot or wrinkle, or any of such things, but that it may be holy and unblemished;
Aby ji sobě postavil slavnou církev, nemající poskvrny, ani vrásky, neb cokoli takového, ale aby byla svatá a bez úhony.
28 so ought the husbands to love their own wives as their own bodies: he who is loving his own wife — himself he doth love;
Takť jsou povinni muži milovati ženy své jako svá vlastní těla. Kdo miluje ženu svou, sebeť samého miluje.
29 for no one ever his own flesh did hate, but doth nourish and cherish it, as also the Lord — the assembly,
Žádný zajisté nikdy těla svého neměl v nenávisti, ale krmí a chová je, jakožto i Pán církev.
30 because members we are of his body, of his flesh, and of his bones;
Neboť jsme údové těla jeho, z masa jeho a z kostí jeho.
31 'for this cause shall a man leave his father and mother, and shall be joined to his wife, and they shall be — the two — for one flesh;'
A protoť opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budouť dva jedno tělo.
32 this secret is great, and I speak in regard to Christ and to the assembly;
Tajemství toto veliké jest, ale já pravím o Kristu a o církvi.
33 but ye also, every one in particular — let each his own wife so love as himself, and the wife — that she may reverence the husband.
Avšak i vy, jeden každý z vás, manželku svou tak jako sám sebe miluj. Žena pak ať se bojí muže svého.

< Ephesians 5 >