2 Peter 1
1 Simeon Peter, a servant and an apostle of Jesus Christ, to those who did obtain a like precious faith with us in the righteousness of our God and Saviour Jesus Christ:
Šimon Petr, služebník a apoštol Ježíše Krista, těm, kteříž spolu s námi zaroveň drahé dosáhli víry, pro spravedlnost Boha našeho a spasitele Jezukrista:
2 Grace to you, and peace be multiplied in the acknowledgement of God and of Jesus our Lord!
Milost vám a pokoj rozmnožen buď skrze známost Boha a Ježíše Pána našeho.
3 As all things to us His divine power (the things pertaining unto life and piety) hath given, through the acknowledgement of him who did call us through glory and worthiness,
Jakož nám od jeho Božské moci všecko, což k životu a ku pobožnosti náleželo, darováno jest, skrze známost toho, kterýž povolal nás k slávě a k ctnosti;
4 through which to us the most great and precious promises have been given, that through these ye may become partakers of a divine nature, having escaped from the corruption in the world in desires.
Pročež veliká nám a drahá zaslíbení dána jsou, abyste skrze ně Božského přirození účastni učiněni byli, utekše porušení toho, kteréž jest na světě v žádostech.
5 And this same also — all diligence having brought in besides, superadd in your faith the worthiness, and in the worthiness the knowledge,
Na to tedy samo všecku snažnost vynaložíce, přičinějte k víře své ctnost, a k ctnosti umění,
6 and in the knowledge the temperance, and in the temperance the endurance, and in the endurance the piety,
K umění pak zdrželivost, a k zdrželivosti trpělivost, k trpělivosti pak pobožnost,
7 and in the piety the brotherly kindness, and in the brotherly kindness the love;
Ku pobožnosti pak bratrstva milování, a k milování bratrstva lásku.
8 for these things being to you and abounding, do make [you] neither inert nor unfruitful in regard to the acknowledging of our Lord Jesus Christ,
Ty zajisté věci když budou při vás a rozhojní se, ne prázdné, ani neužitečné postaví vás v známosti Pána našeho Jezukrista.
9 for he with whom these things are not present is blind, dim-sighted, having become forgetful of the cleansing of his old sins;
Nebo při komž není těchto věcí, slepýť jest, toho, což vzdáleno jest, nevida, zapomenuv se na očištění svých starých hříchů.
10 wherefore, the rather, brethren, be diligent to make stedfast your calling and choice, for these things doing, ye may never stumble,
Protož raději, bratří, snažujte se povolání a vyvolení své upevňovati; nebo to činíce, nepadnete nikdy.
11 for so, richly shall be superadded to you the entrance into the age-during reign of our Lord and Saviour Jesus Christ. (aiōnios g166)
Takť zajisté hojné způsobeno vám bude vjití k věčnému království Pána našeho a spasitele Jezukrista. (aiōnios g166)
12 Wherefore, I will not be careless always to remind you concerning these things, though, having known them, and having been established in the present truth,
Protož nezanedbámť vždycky vám připomínati těch věcí, ačkoli umělí i utvrzení jste v přítomné pravdě.
13 and I think right, so long as I am in this tabernacle, to stir you up in reminding [you],
Neboť to mám za spravedlivé, dokudž jsem v tomto stánku, abych vás probuzoval napomínáním,
14 having known that soon is the laying aside of my tabernacle, even as also our Lord Jesus Christ did shew to me,
Věda, že brzké jest složení stánku mého, jakož mi i Pán náš Ježíš Kristus oznámil.
15 and I will be diligent that also at every time ye have, after my outgoing, power to make to yourselves the remembrance of these things.
Přičinímť se tedy všelijak o to, abyste vy po odchodu mém na ty věci rozpomínati se mohli.
16 For, skilfully devised fables not having followed out, we did make known to you the power and presence of our Lord Jesus Christ, but eye-witnesses having become of his majesty —
Nebo ne nějakých vtipně složených básní následujíce, známu učinili jsme vám Pána našeho Jezukrista moc a příchod, ale jakožto ti, kteříž jsme očima svýma viděli jeho velebnost.
17 for having received from God the Father honour and glory, such a voice being borne to him by the excellent glory: 'This is My Son — the beloved, in whom I was well pleased;'
Přijalť zajisté od Boha Otce čest a slávu, když se stal k němu hlas takový od velebné slávy: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se zalíbilo.
18 and this voice we — we did hear, out of heaven borne, being with him in the holy mount.
A ten hlas my jsme slyšeli s nebe pošlý, s ním byvše na oné hoře svaté.
19 And we have more firm the prophetic word, to which we do well giving heed, as to a lamp shining in a dark place, till day may dawn, and a morning star may arise — in your hearts;
A mámeť přepevnou řeč prorockou, kteréžto že šetříte jako svíce v temném místě svítící, dobře činíte, až by se den rozednil, a dennice vzešla v srdcích vašich,
20 this first knowing, that no prophecy of the Writing doth come of private exposition,
Toto nejprvé znajíce, že žádného proroctví písma výklad nezáleží na rozumu lidském.
21 for not by will of man did ever prophecy come, but by the Holy Spirit borne on holy men of God spake.
Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni byvše, mluvili svatí Boží lidé.
