Psalms 35
1 `To Dauid. Lord, deme thou hem, that anoien me; ouercome thou hem, that fiyten ayens me.
Žalm Davidův. Suď se, Hospodine, s těmi, kteříž se se mnou soudí; bojuj proti těm, kteříž proti mně bojují.
2 Take thou armeris and scheeld; and rise vp into help to me.
Pochyť štít a pavézu, a povstaň mi ku pomoci.
3 Schede out the swerd, and close togidere ayens hem that pursuen me; seie thou to my soule, Y am thin helthe.
Vezmi i kopí, a vyjdi vstříc těm, kteříž táhnou proti mně. Rciž duši mé: Spasení tvé jáť jsem.
4 Thei that seken my lijf; be schent, and aschamed. Thei that thenken yuels to me; be turned awei bacward, and be schent.
Nechať se zahanbí a zapýří ti, kteříž hledají duše mé; zpět ať jsou obráceni a zahanbeni ti, kteříž mi zlé obmýšlejí.
5 Be thei maad as dust bifor the face of the wynd; and the aungel of the Lord make hem streit.
Ať jsou jako plevy před větrem, a anděl Hospodinův rozptylujž je.
6 Her weie be maad derknesse, and slydirnesse; and the aungel of the Lord pursue hem.
Cesta jejich budiž temná a plzká, a anděl Hospodinův stihej je.
7 For with out cause thei hidden to me the deth of her snare; in veyn thei dispisiden my soule.
Nebo jsou bez příčiny polékli v jámě osídlo své, bez příčiny vykopali jámu duši mé.
8 The snare which he knoweth not come to hym, and the takyng which he hidde take hym; and fall he in to the snare in that thing.
Připadniž na ně setření, jehož se nenadáli, a sít jejich, kterouž ukryli, ať je uloví; s hřmotem ať do ní vpadnou.
9 But my soule schal fulli haue ioye in the Lord; and schal delite on his helthe.
Duše má pak ať se veselí v Hospodinu, a ať raduje se v spasení jeho.
10 Alle my boonys schulen seie, Lord, who is lijk thee? Thou delyuerist a pore man fro the hond of his strengere; a nedi man and pore fro hem that diuersely rauischen hym.
A tuť všecky kosti mé řeknou: Hospodine, kdo jest podobný tobě, ješto vytrhuješ ztrápeného z moci toho, kterýž nad něj silnější jest, tolikéž chudého a nuzného od toho, kterýž ho násilně loupí?
11 Wickid witnessis risynge axiden me thingis, whiche Y knewe not.
Povstávají svědkové lživí, a na to, o čemž nevím, dotazují se mne.
12 Thei yeldiden to me yuels for goodis; bareynnesse to my soule.
Zlým za dobré mi se odplacují, duše mé zbaviti mne chtíce,
13 But whanne thei weren diseseful to me; Y was clothid in an heire. I mekide my soule in fastyng; and my preier schal be turned `with ynne my bosum.
Ježto já v nemoci jejich pytlem jsem se přiodíval, duši svou postem trápil, a sám u sebe za ně často se modlil.
14 I pleside so as oure neiybore, as oure brother; Y was `maad meke so as morenynge and sorewful.
Jako k příteli, jako k bratru vlastnímu jsem chodíval; jakožto ten, kterýž po matce kvílí, smutek nesa, tak jsem se ponižoval.
15 And thei weren glad, and camen togidere ayens me; turmentis weren gaderid on me, and Y knew not.
Ale oni z mého zlého radovali se, a rotili se; shromažďovali se proti mně i ti nejnevážnější, o čemž jsem nevěděl; utrhali mi, a nemlčeli.
16 Thei weren scaterid, and not compunct, thei temptiden me, thei scornyden me with mowyng; thei gnastiden on me with her teeth.
S pokrytci, posměvači, fatkáři škřipěli na mne zuby svými.
17 Lord, whanne thou schalt biholde, restore thou my soule fro the wickidnesse of hem; `restore thou myn oon aloone fro liouns.
Pane, dlouho-liž se dívati budeš? Vytrhni duši mou od zhouby jejich, od lvů jedinkou mou.
18 I schal knowleche to thee in a greet chirche; Y schal herie thee in a sad puple.
I budu tě oslavovati v shromáždění velikém, ve množství lidu tebe chváliti budu.
19 Thei that ben aduersaries wickidli to me, haue not ioye on me; that haten me with out cause, and bikenen with iyen.
Nechažť se nade mnou neradují ti, kteříž bezprávně ke mně se nepřátelsky mají; ti, kteříž mne nenávidí bez příčiny, ať nemhourají očima.
20 For sotheli thei spaken pesibli to me; and thei spekynge in wrathfulnesse of erthe thouyten giles.
Neboť nemluví ku pokoji, ale proti pokojným na zemi slova lstivá vymýšlejí.
21 And thei maden large her mouth on me; thei seiden, Wel, wel! oure iyen han sien.
Anobrž rozdírají proti mně ústa svá, a říkají: Hahá, hahá, jižť vidí oko naše.
22 Lord, thou hast seen, be thou not stille; Lord, departe thou not fro me.
Vidíš ty to, Hospodine, neodmlčujž se, Pane, nevzdalujž se ode mne.
23 Rise vp, and yyue tent to my doom; my God and my Lord, biholde in to my cause.
Probudiž se a prociť k soudu mému, Bože můj a Pane můj, k obhájení pře mé.
24 Mi Lord God, deme thou me bi thi riytfulnesse; and haue thei not ioye on me.
Suď mne podlé spravedlnosti své, Hospodine Bože můj, ať se neradují nade mnou.
25 Seie thei not in her hertis, Wel, wel, to oure soule; nether seie thei, We schulen deuoure hym.
Ať neříkají v srdci svém: Měhoděk duši naší; ať neříkají: Sehltili jsme jej.
26 Shame thei, and drede thei togidere; that thanken for myn yuels. Be thei clothid with schame and drede; that speken yuele thingis on me.
Ale ať se zahanbí a zapýří všickni radující se mému zlému, v stud a hanbu ať jsou oblečeni ti, kteříž se zpínají proti mně.
27 Haue thei ful ioie, and be thei glad that wolen my riytfulnesse; and seie thei euere, The Lord be magnyfied, whiche wolen the pees of his seruaunt.
Ti pak, kteříž mi přejí mé spravedlnosti, ať plésají, a radují se, a ať říkají vždycky: Veleslaven budiž Hospodin, kterýž přeje pokoje služebníku svému.
28 And my tunge schal bithenke thi riytfulnesse; al day thin heriyng.
I můj jazyk ohlašovati bude spravedlnost tvou, a na každý den chválu tvou.
