Psalms 139
1 `To victorie, the salm of Dauith. Lord, thou hast preued me, and hast knowe me;
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 thou hast knowe my sitting, and my rising ayen.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Thou hast vndirstonde my thouytis fro fer; thou hast enquerid my path and my corde.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 And thou hast bifor seien alle my weies; for no word is in my tunge.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Lo! Lord, thou hast knowe alle thingis, the laste thingis and elde; thou hast formed me, and hast set thin hond on me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Thi kunnyng is maad wondirful of me; it is coumfortid, and Y schal not mowe to it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Whidir schal Y go fro thi spirit; and whider schal Y fle fro thi face?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If Y schal stie in to heuene, thou art there; if Y schal go doun to helle, thou art present. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If Y schal take my fetheris ful eerli; and schal dwelle in the last partis of the see.
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 And sotheli thider thin hond schal leede me forth; and thi riyt hond schal holde me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 And Y seide, In hap derknessis schulen defoule me; and the nyyt is my liytnyng in my delicis.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 For whi derknessis schulen not be maad derk fro thee, aud the niyt schal be liytned as the dai; as the derknessis therof, so and the liyt therof.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For thou haddist in possessioun my reines; thou tokist me vp fro the wombe of my modir.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I schal knouleche to thee, for thou art magnefied dreedfuli; thi werkis ben wondirful, and my soule schal knouleche ful miche.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 Mi boon, which thou madist in priuete, is not hyd fro thee; and my substaunce in the lower partis of erthe.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Thin iyen sien myn vnperfit thing, and alle men schulen be writun in thi book; daies schulen be formed, and no man is in tho.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 Forsothe, God, thi frendis ben maad onourable ful myche to me; the princeheed of hem is coumfortid ful myche.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 I schal noumbre hem, and thei schulen be multiplied aboue grauel; Y roos vp, and yit Y am with thee.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 For thou, God, schalt slee synneris; ye menquelleris, bowe awei fro me.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For ye seien in thouyt; Take thei her citees in vanite.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Lord, whether Y hatide not hem that hatiden thee; and Y failide on thin enemyes?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 Bi perfite haterede Y hatide hem; thei weren maad enemyes to me.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 God, preue thou me, and knowe thou myn herte; axe thou me, and knowe thou my pathis.
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 And se thou, if weie of wickidnesse is in me; and lede thou me forth in euerlastinge wei.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
