Proverbs 6
1 Mi sone, if thou hast bihiyt for thi freend; thou hast fastned thin hoond at a straunger.
Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,
2 Thou art boundun bi the wordis of thi mouth; and thou art takun with thin owne wordis.
Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.
3 Therfor, my sone, do thou that that Y seie, and delyuere thi silf; for thou hast fallun in to the hond of thi neiybore. Renne thou aboute, haste thou, reise thi freend;
Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.
4 yyue thou not sleep to thin iyen, nether thin iyeliddis nappe.
Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.
5 Be thou rauyschid as a doo fro the hond; and as a bridde fro aspiyngis of the foulere.
Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.
6 O! thou slowe man, go to the `amte, ether pissemyre; and biholde thou hise weies, and lerne thou wisdom.
Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.
7 Which whanne he hath no duyk, nethir comaundour, nether prince;
Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,
8 makith redi in somer mete to hym silf, and gaderith togidere in heruest that, that he schal ete.
Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.
9 Hou long schalt thou, slow man, slepe? whanne schalt thou rise fro thi sleep?
Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?
10 A litil thou schalt slepe, a litil thou schalt nappe; a litil thou schalt ioyne togidere thin hondis, that thou slepe.
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
11 And nedynesse, as a weigoere, schal come to thee; and pouert, as an armed man. Forsothe if thou art not slow, thi ripe corn schal come as a welle; and nedynesse schal fle fer fro thee.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
12 A man apostata, a man vnprofitable, he goith with a weiward mouth;
Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.
13 he bekeneth with iyen, he trampith with the foot, he spekith with the fyngur,
Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.
14 bi schrewid herte he ymagyneth yuel, and in al tyme he sowith dissenciouns.
Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.
15 His perdicioun schal come to hym anoon, and he schal be brokun sodeynli; and he schal no more haue medecyn.
A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.
16 Sixe thingis ben, whyche the Lord hatith; and hise soule cursith the seuenthe thing.
Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:
17 Hiye iyen, a tunge liere, hondis schedinge out innocent blood,
Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,
18 an herte ymagynynge worste thouytis, feet swifte to renne in to yuel,
Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,
19 a man bringynge forth lesingis, a fals witnesse; and him that sowith discordis among britheren.
Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.
20 Mi sone, kepe the comaundementis of thi fadir; and forsake not the lawe of thi modir.
Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
21 Bynde thou tho continueli in thin herte; and cumpasse `to thi throte.
Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.
22 Whanne thou goist, go tho with thee; whanne thou slepist, kepe tho thee; and thou wakynge speke with tho.
Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,
23 For the comaundement of God is a lanterne, and the lawe is liyt, and the blamyng of techyng is the weie of lijf;
(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),
24 `that the comaundementis kepe thee fro an yuel womman, and fro a flaterynge tunge of a straunge womman.
Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.
25 Thin herte coueite not the fairnesse of hir; nether be thou takun bi the signes of hir.
Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.
26 For the prijs of an hoore is vnnethe of o loof; but a womman takith the preciouse soule of a man.
Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.
27 Whether a man mai hide fier in his bosum, that hise clothis brenne not;
Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?
28 ethir go on colis, and hise feet be not brent?
Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?
29 So he that entrith to the wijf of his neiybore; schal not be cleene, whanne he hath touchid hir.
Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.
30 It is not greet synne, whanne a man stelith; for he stelith to fille an hungri soule.
Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,
31 And he takun schal yelde the seuenthe fold; and he schal yyue al the catel of his hous, and schal delyuere hym silf.
Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:
32 But he that is avouter; schal leese his soule, for the pouert of herte.
Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;
33 He gaderith filthe, and sclaundrith to hym silf; and his schenschip schal not be don awei.
Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.
34 For the feruent loue and strong veniaunce of the man schal not spare in the dai of veniaunce,
Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.
35 nether schal assente to the preieris of ony; nether schal take ful many yiftis for raunsum.
Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.
