Proverbs 31
1 The wordis of Lamuel, the king; the visioun bi which his modir tauyte hym.
Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.
2 What my derlyng? what the derlyng of my wombe? what the derlyng of my desiris?
Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?
3 Yyue thou not thi catel to wymmen, and thi richessis to do awei kyngis.
Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.
4 A! Lamuel, nyle thou yiue wyn to kingis; for no pryuete is, where drunkenesse regneth.
Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,
5 Lest perauenture thei drynke, and foryete domes, and chaunge the cause of the sones of a pore man.
Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.
6 Yyue ye sidur to hem that morenen, and wyn to hem that ben of bitter soule.
Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,
7 Drinke thei, and foryete thei her nedinesse; and thenke thei no more on her sorewe.
Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.
8 Opene thi mouth for a doumb man,
Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,
9 and opene thi mouth for the causes of alle sones that passen forth. Deme thou that that is iust, and deme thou a nedi man and a pore man.
Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.
10 Who schal fynde a stronge womman? the prijs of her is fer, and fro the laste endis.
Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.
11 The herte of hir hosebond tristith in hir; and sche schal not haue nede to spuylis.
Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.
12 Sche schal yelde to hym good, and not yuel, in alle the daies of hir lijf.
Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.
13 Sche souyte wolle and flex; and wrouyte bi the counsel of hir hondis.
Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.
14 Sche is maad as the schip of a marchaunt, that berith his breed fro fer.
Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.
15 And sche roos bi nyyt, and yaf prey to hir meyneals, and metis to hir handmaidis.
Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.
16 Sche bihelde a feeld, and bouyte it; of the fruyt of hir hondis sche plauntide a vyner.
Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.
17 Sche girde hir leendis with strengthe, and made strong hir arm.
Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.
18 Sche taastide, and siy, that hir marchaundie was good; hir lanterne schal not be quenchid in the niyt.
Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.
19 Sche putte hir hondis to stronge thingis, and hir fyngris token the spyndil.
Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.
20 Sche openyde hir hond to a nedi man, and stretchide forth hir hondis to a pore man.
Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.
21 Sche schal not drede for hir hous of the cooldis of snow; for alle hir meyneals ben clothid with double clothis.
Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.
22 Sche made to hir a ray cloth; bijs and purpur is the cloth of hir.
Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.
23 Hir hosebonde is noble in the yatis, whanne he sittith with the senatours of erthe.
Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.
24 Sche made lynnun cloth, and selde; and yaf a girdil to a Chananei.
Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.
25 Strengthe and fairnesse is the clothing of hir; and sche schal leiye in the laste dai.
Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.
26 Sche openyde hir mouth to wisdom; and the lawe of merci is in hir tunge.
Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.
27 Sche bihelde the pathis of hir hous; and sche eet not breed idili.
Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.
28 Hir sones risiden, and prechiden hir moost blessid; hir hosebonde roos, and preiside hir.
Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,
29 Many douytris gaderiden richessis; thou passidist alle.
Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.
30 Fairnesse is disseiuable grace, and veyn; thilke womman, that dredith the Lord, schal be preisid.
Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.
31 Yyue ye to hir of the fruyt of hir hondis; and hir werkis preise hir in the yatis.
Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
