Proverbs 30
1 The wordis of hym that gaderith, of the sone spuynge. The prophesie which a man spak, with whom God was, and which man was coumfortid bi God dwellyng with hym,
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 and seide, Y am the moost fool of men; and the wisdom of men is not with me.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Y lernede not wisdom; and Y knew not the kunnyng of hooli men.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 Who stiede in to heuene, and cam doun? Who helde togidere the spirit in hise hondis? who bonde togidere watris as in a cloth? Who reiside alle the endis of erthe? What is name of hym? and what is the name of his sone, if thou knowist?
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 Ech word of God is a scheld set a fiere, to alle that hopen in hym.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Adde thou not ony thing to the wordis of hym, and thou be repreued, and be foundun a liere.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 I preiede thee twei thingis; denye not thou to me, bifor that Y die.
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Make thou fer fro me vanyte and wordis of leesyng; yyue thou not to me beggery and richessis; yyue thou oneli necessaries to my lijflode;
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 lest perauenture Y be fillid, and be drawun to denye, and seie, Who is the Lord? and lest Y compellid bi nedynesse, stele, and forswere the name of my God.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 Accuse thou not a seruaunt to his lord, lest perauenture he curse thee, and thou falle doun.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 A generacioun that cursith his fadir, and that blessith not his modir.
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 A generacioun that semeth cleene to it silf, and netheles is not waischun fro hise filthis.
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 A generacioun whose iyen ben hiy, and the iye liddis therof ben reisid in to hiy thingis.
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 A generacioun that hath swerdis for teeth, and etith with hise wank teeth; that it ete nedi men of erthe, and the porails of men.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 The watir leche hath twei douytris, seiynge, Brynge, bringe. Thre thingis ben vnable to be fillid, and the fourthe, that seith neuere, It suffisith;
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
16 helle, and the mouth of the wombe, and the erthe which is neuere fillid with water; but fier seith neuere, It suffisith. (Sheol h7585)
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 Crowis of the stronde picke out thilke iye, that scorneth the fadir, and that dispisith the child beryng of his modir; and the briddis of an egle ete that iye.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 Thre thingis ben hard to me, and outirli Y knowe not the fourthe thing;
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 the weye of an egle in heuene, the weie of a serpent on a stoon, the weie of a schip in the myddil of the see, and the weie of a man in yong wexynge age.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 Siche is the weie of a womman auowtresse, which etith, and wipith hir mouth, and seith, Y wrouyte not yuel.
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 The erthe is moued bi thre thingis, and the fourthe thing, which it may not susteyne;
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 bi a seruaunt, whanne he regneth; bi a fool, whanne he is fillid with mete;
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 bi an hateful womman, whanne sche is takun in matrymonye; and bi an handmaide, whanne sche is eir of hir ladi.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 Foure ben the leeste thingis of erthe, and tho ben wisere than wise men;
Čtyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 amtis, a feble puple, that maken redi mete in heruest to hem silf;
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 a hare, a puple vnmyyti, that settith his bed in a stoon;
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 a locust hath no kyng, and al goith out bi cumpanyes; an euete enforsith with hondis,
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 and dwellith in the housis of kingis.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 Thre thingis ben, that goon wel, and the fourthe thing, that goith richeli.
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 A lioun, strongeste of beestis, schal not drede at the meetyng of ony man;
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 a cok gird the leendis, and a ram, and noon is that schal ayenstonde him.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 He that apperith a fool, aftir that he is reisid an hiy; for if he hadde vndurstonde, he hadde sett hond on his mouth.
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Forsothe he that thristith strongli teetis, to drawe out mylk, thristith out botere; and he that smytith greetli, drawith out blood; and he that stirith iris, bringith forth discordis.
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
