Proverbs 27
1 Haue thou not glorie on the morewe, `not knowynge what thing the dai to comynge schal bringe forth.
Nechlub se dnem zítřejším, nebo nevíš, coť ten den přinese.
2 Another man, and not thi mouth preise thee; a straunger, and not thi lippis `preise thee.
Nechať tě chválí jiní, a ne ústa tvá, cizí, a ne rtové tvoji.
3 A stoon is heuy, and grauel is chariouse; but the ire of a fool is heuyere than euer eithir.
Tíž má kamen, a váhu písek, ale hněv blázna těžší jest nad to obé.
4 Ire hath no merci, and woodnesse brekynge out `hath no merci; and who mai suffre the fersnesse of a spirit stirid?
Ukrutnátě věc hněv a prudká prchlivost, ale kdo ostojí před závistí?
5 Betere is opyn repreuyng, than loue hid.
Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.
6 Betere ben the woundis of hym that loueth, than the gileful cossis of hym that hatith.
Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.
7 A man fillid schal dispise an hony coomb; but an hungri man schal take, yhe, bittir thing for swete.
Duše sytá pohrdá i medem, ale duši lačné každá hořkost sladká.
8 As a brid passinge ouer fro his nest, so is a man that forsakith his place.
Jako pták zaletuje od hnízda svého, tak muž odchází od místa svého.
9 The herte delitith in oynement, and dyuerse odours; and a soule is maad swete bi the good counsels of a frend.
Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.
10 Forsake thou not thi frend, and the frend of thi fadir; and entre thou not in to the hous of thi brothir, in the dai of thi turment. Betere is a neiybore nyy, than a brothir afer.
Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.
11 Mi sone, studie thou a boute wisdom, and make thou glad myn herte; that thou maist answere a word to a dispisere.
Buď moudrý, synu můj, a obvesel srdce mé, ať mám co odpovědíti tomu, kdož mi utrhá.
12 A fel man seynge yuel was hid; litle men of wit passinge forth suffriden harmes.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
13 Take thou awei his clooth, that bihiyte for a straunger; and take thou awei a wed fro hym for an alien man.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a od toho, kdo za cizozemku slíbil, základ jeho.
14 He that blessith his neiybore with greet vois; and risith bi niyt, schal be lijk hym that cursith.
Tomu, kdož dobrořečí příteli svému hlasem velikým, ráno vstávaje, za zlořečení počteno bude.
15 Roouys droppynge in the dai of coold, and a womman ful of chidyng ben comparisond.
Kapání ustavičné v čas přívalu, a žena svárlivá rovní jsou sobě;
16 He that withholdith hir, as if he holdith wynd; and auoidith the oile of his riyt hond.
Kdož ji schovává, schovává vítr, a jako mast v pravici voněti bude.
17 Yrun is whettid bi irun; and a man whettith the face of his frend.
Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.
18 He that kepith a fige tre, schal ete the fruytis therof; and he that is a kepere of his lord, schal be glorified.
Kdo ostříhá fíku, jídá ovoce jeho; tak kdo ostříhá pána svého, poctěn bude.
19 As the cheris of men biholdinge schynen in watris; so the hertis of men ben opyn to prudent men.
Jakož u vodě tvář proti tváři se ukazuje, tak srdce člověka člověku.
20 Helle and perdicioun schulen not be fillid; so and the iyen of men moun not be fillid. (Sheol h7585)
Propast a zahynutí nebývají nasyceni, tak oči člověka nasytiti se nemohou. (Sheol h7585)
21 As siluer is preuyd in a wellyng place, and gold `is preued in a furneys; so a man is preued bi the mouth of preyseris. The herte of a wickid man sekith out yuels; but a riytful herte sekith out kunnyng.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, tak člověka pověst chvály jeho.
22 Thouy thou beetist a fool in a morter, as with a pestel smytynge aboue dried barli; his foli schal not be don awei fro him.
Bys blázna i v stupě mezi krupami píchem zopíchal, neodejde od něho bláznovství jeho.
23 Knowe thou diligentli the cheere of thi beeste; and biholde thou thi flockis.
Pilně přihlídej k dobytku svému, pečuj o stáda svá.
24 For thou schalt not haue power contynueli; but a coroun schal be youun to thee in generacioun and in to generacioun.
Nebo ne na věky trvá bohatství, ani koruna do pronárodu.
25 Medewis ben openyd, and greene eerbis apperiden; and hey is gaderid fro hillis.
Když zroste tráva, a ukazuje se bylina, tehdáž ať se shromažďuje seno s hor.
26 Lambren be to thi clothing; and kidis be to the prijs of feeld.
Beránkové budou k oděvu tvému, a záplata pole kozelci.
27 The mylke of geete suffice to thee for thi meetis; in to the necessarie thingis of thin hous, and to lijflode to thin handmaidis.
Nadto dostatek mléka kozího ku pokrmu tvému, ku pokrmu domu tvého, a živnosti děvek tvých.
