Proverbs 24
1 Sue thou not yuele men, desire thou not to be with hem.
Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 For the soule of hem bithenkith raueyns, and her lippis speken fraudis.
Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 An hous schal be bildid bi wisdom, and schal be maad strong bi prudence.
Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Celeris schulen be fillid in teching, al riches preciouse and ful fair.
Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 A wijs man is strong, and a lerned man is stalworth and miyti.
Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 For whi batel is bigunnun with ordenaunce, and helthe schal be, where many counsels ben.
Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Wisdom is hiy to a fool; in the yate he schal not opene his mouth.
Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 He that thenkith to do yuels, schal be clepid a fool.
Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 The thouyte of a fool is synne; and a bacbitere is abhomynacioun of men.
Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 If thou that hast slide, dispeirist in the dai of angwisch, thi strengthe schal be maad lesse.
Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Delyuere thou hem, that ben led to deth; and ceesse thou not to delyuere hem, that ben drawun to deth.
Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 If thou seist, Strengthis suffisen not; he that is biholdere of the herte, vndirstondith, and no thing disseyueth the kepere of thi soule, and he schal yelde to a man bi hise werkis.
Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Mi sone, ete thou hony, for it is good; and an honycomb ful swete to thi throte.
Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 `So and the techyng of wisdom is good to thi soule; and whanne thou hast founde it, thou schalt haue hope in the laste thingis, and thin hope schal not perische.
Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Aspie thou not, and seke not wickidnesse in the hous of a iust man, nether waste thou his reste.
Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 For a iust man schal falle seuene sithis in the dai, and schal rise ayen; but wickid men schulen falle in to yuele.
Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Whanne thin enemye fallith, haue thou not ioye; and thin herte haue not ful out ioiyng in his fal;
Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 lest perauenture the Lord se, and it displese hym, and he take awei his ire fro hym.
Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Stryue thou not with `the worste men, nether sue thou wickid men.
Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 For whi yuele men han not hope of thingis to comynge, and the lanterne of wickid men schal be quenchid.
Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 My sone, drede thou God, and the kyng; and be thou not medlid with bacbiteris.
Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 For her perdicioun schal rise togidere sudenli, and who knowith the fal of euer either?
Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Also these thingis that suen ben to wise men. It is not good to knowe a persoone in doom.
Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Puplis schulen curse hem, that seien to a wickid man, Thou art iust; and lynagis schulen holde hem abhomynable.
Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Thei that repreuen iustli synners, schulen be preisid; and blessing schal come on hem.
Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 He that answerith riytful wordis, schal kisse lippis.
Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Make redi thi werk with outforth, and worche thi feelde dilygentli, that thou bilde thin hous aftirward.
Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Be thou not a witnesse with out resonable cause ayens thi neiybore; nether flatere thou ony man with thi lippis.
Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Seie thou not, As he dide to me, so Y schal do to him, and Y schal yelde to ech man aftir his werk.
Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 I passide bi the feeld of a slow man, and bi the vyner of a fonned man; and, lo!
Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 nettlis hadden fillid al, thornes hadden hilid the hiyere part therof, and the wal of stoonys with out morter was distried.
A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 And whanne Y hadde seyn this thing, Y settide in myn herte, and bi ensaumple Y lernyde techyng.
A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Hou longe slepist thou, slow man? whanne schalt thou ryse fro sleep? Sotheli thou schalt slepe a litil, thou schalt nappe a litil, thou schalt ioyne togidere the hondis a litil, to take reste;
Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 and thi nedynesse as a currour schal come to thee, and thi beggerie as an armed man.
V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
