Proverbs 22
1 Betere is a good name, than many richessis; for good grace is aboue siluer and gold.
Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 A riche man and a pore man metten hem silf; the Lord is worchere of euer eithir.
Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 A felle man seeth yuel, and hidith him silf; and an innocent man passid, and he was turmentid bi harm.
Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 The ende of temperaunce is the drede of the Lord; richessis, and glorye, and lijf.
Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Armuris and swerdis ben in the weie of a weiward man; but the kepere of his soule goith awey fer fro tho.
Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 It is a prouerbe, A yong wexynge man bisidis his weie, and whanne he hath wexe elde, he schal not go awei fro it.
Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 A riche man comaundith to pore men; and he that takith borewyng, is the seruaunt of the leenere.
Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 He that sowith wickidnes, schal repe yuels; and the yerde of his yre schal be endid.
Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 He that is redi to merci, schal be blessid; for of his looues he yaf to a pore man. He that yyueth yiftis, schal gete victorie and onour; forsothe he takith awei the soule of the takeris.
Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Caste thou out a scornere, and strijf schal go out with hym; and causis and dispisyngis schulen ceesse.
Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 He that loueth the clennesse of herte, schal haue the kyng a freend, for the grace of hise lippis.
Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 The iyen of the Lord kepen kunnyng; and the wordis of a wickid man ben disseyued.
Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 A slow man schal seie, A lioun is withoutforth; Y schal be slayn in the myddis of the stretis.
Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 The mouth of an alien womman is a deep diche; he to whom the Lord is wrooth, schal falle in to it.
Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Foli is boundun togidere in the herte of a child; and a yerde of chastisyng schal dryue it awey.
Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 He that falsli chalengith a pore man, to encreesse hise owne richessis, schal yyue to a richere man, and schal be nedi.
Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 My sone, bowe doun thin eere, and here thou the wordis of wise men; but sette thou the herte to my techyng.
Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 That schal be fair to thee, whanne thou hast kept it in thin herte, and it schal flowe ayen in thi lippis.
Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 That thi trist be in the Lord; wherfor and Y haue schewid it to thee to dai.
Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Lo! Y haue discryued it in thre maneres, in thouytis and kunnyng,
Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 that Y schulde schewe to thee the sadnesse and spechis of trewthe; to answere of these thingis to hem, that senten thee.
Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Do thou not violence to a pore man, for he is pore; nethir defoule thou a nedi man in the yate.
Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 For the Lord schal deme his cause, and he schal turmente hem, that turmentiden his soule.
Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Nyle thou be freend to a wrathful man, nether go thou with a wood man;
Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 lest perauenture thou lerne hise weies, and take sclaundir to thi soule.
Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Nyle thou be with hem that oblischen her hondis, and that proferen hem silf borewis for dettis; for if he hath not wherof he schal restore,
Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 what of cause is, that thou take awei hilyng fro thi bed?
Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Go thou not ouer the elde markis, whiche thi faders han set.
Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Thou hast seyn a man smert in his werk; he schal stonde bifore kyngis, and he schal not be bifor vnnoble men.
Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
