Proverbs 21
1 As departyngis of watris, so the herte of the kyng is in the power of the Lord; whidur euer he wole, he schal bowe it.
Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
2 Ech weye of a man semeth riytful to hym silf; but the Lord peisith the hertis.
Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
3 To do merci and doom plesith more the Lord, than sacrifices doen.
Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
4 Enhaunsyng of iyen is alargyng of the herte; the lanterne of wickid men is synne.
Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
5 The thouytis of a stronge man ben euere in abundaunce; but ech slow man is euere in nedynesse.
Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
6 He that gaderith tresours bi the tunge of a leesing, is veyne, and with outen herte; and he schal be hurtlid to the snaris of deth.
Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
7 The raueyns of vnpitouse men schulen drawe hem doun; for thei nolden do doom.
Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
8 The weiward weie of a man is alien fro God; but the werk of hym that is cleene, is riytful.
Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
9 It is betere to sitte in the corner of an hous with oute roof, than with a womman ful of chydyng, and in a comyn hous.
Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
10 The soule of an vnpitouse man desirith yuel; he schal not haue merci on his neiybore.
Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
11 Whanne a man ful of pestilence is punyschid, a litil man of wit schal be the wisere; and if he sueth a wijs man, he schal take kunnyng.
Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
12 A iust man of the hous of a wickid man thenkith, to withdrawe wickid men fro yuel.
Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
13 He that stoppith his eere at the cry of a pore man, schal crye also, and schal not be herd.
Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
14 A yift hid quenchith chidyngis; and a yift in bosum quenchith the moost indignacioun.
Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
15 It is ioye to a iust man to make doom; and it is drede to hem that worchen wickidnesse.
Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
16 A man that errith fro the weie of doctryn, schal dwelle in the cumpany of giauntis.
Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
17 He that loueth metis, schal be in nedynesse; he that loueth wiyn and fatte thingis, schal not be maad riche.
Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
18 An vnpitouse man schal be youun for a iust man; and a wickid man schal be youun for a riytful man.
Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
19 It is betere to dwelle in a desert lond, than with a womman ful of chidyng, and wrathful.
Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
20 Desirable tresoure and oile is in the dwelling places of a iust man; and an vnprudent man schal distrie it.
Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
21 He that sueth riytfulnesse and mercy, schal fynde lijf and glorie.
Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
22 A wijs man stiede `in to the citee of stronge men, and distriede the strengthe of trist therof.
Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
23 He that kepith his mouth and his tunge, kepith his soule from angwischis.
Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
24 A proude man and boosteere is clepid a fool, that worchith pride in ire.
Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
25 Desiris sleen a slow man; for hise hondis nolden worche ony thing.
Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
26 Al dai he coueitith and desirith; but he that is a iust man, schal yyue, and schal not ceesse.
Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
27 The offringis of wickid men, that ben offrid of greet trespas, ben abhomynable.
Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
28 A fals witnesse schal perische; a man obedient schal speke victorie.
Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
29 A wickid man makith sad his cheer vnschamefastli; but he that is riytful, amendith his weie.
Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
30 No wisdom is, no prudence is, no counsel is ayens the Lord.
Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
31 An hors is maad redi to the dai of batel; but the Lord schal yyue helthe.
Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
