Proverbs 20
1 Wiyn is a letcherouse thing and drunkenesse is ful of noise; who euere delitith in these, schal not be wijs.
Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
2 As the roryng of a lioun, so and the drede of the kyng; he that territh hym to ire, synneth ayens his owne lijf.
Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
3 It is onour to a man that departith hym silf fro stryuyngis; but fonned men ben medlid with dispisyngis.
Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
4 A slow man nolde ere for coold; therfor he schal begge in somer, and me schal not yyue to hym.
Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
5 As deep watir, so counsel is in the herte of a man; but a wijs man schal drawe it out.
Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
6 Many men ben clepid merciful; but who schal fynde a feithful man?
Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
7 Forsothe a iust man that goith in his simplenesse, schal leeue blessid sones aftir hym.
Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
8 A king that sittith in the seete of doom, distrieth al yuel bi his lokyng.
Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
9 Who may seie, Myn herte is clene; Y am clene of synne?
Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?
10 A weiyte and a weiyte, a mesure and a mesure, euer eithir is abhomynable at God.
Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
11 A child is vndurstondun bi hise studies, yf his werkis ben riytful and cleene.
Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
12 An eere heringe, and an iye seynge, God made euere eithir.
Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
13 Nyle thou loue sleep, lest nedynesse oppresse thee; opene thin iyen, and be thou fillid with looues.
Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
14 Ech biere seith, It is yuel, it is yuel; and whanne he hath go awey, thanne he schal haue glorie.
Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
15 Gold, and the multitude of iemmes, and a preciouse vessel, ben the lippis of kunnyng.
Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
16 Take thou awei the cloth of hym, that was borewe of an othere man; and for straungeris take thou awei a wed fro hym.
Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
17 The breed of a leesing is sweet to a man; and aftirward his mouth schal be fillid with rikenyng.
Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
18 Thouytis ben maad strong bi counselis; and bateils schulen be tretid bi gouernals.
Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
19 Be thou not medlid with him that schewith pryuetees, and goith gylefulli, and alargith hise lippis.
Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
20 The liyt of hym that cursith his fadir and modir, schal be quenchid in the myddis of derknessis.
Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
21 Eritage to which me haastith in the bigynnyng, schal wante blessing in the laste tyme.
Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
22 Seie thou not, Y schal yelde yuel for yuel; abide thou the Lord, and he schal delyuere thee.
Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
23 Abhomynacioun at God is weiyte and weiyte; a gileful balaunce is not good.
Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
24 The steppis of man ben dressid of the Lord; who forsothe of men mai vndurstonde his weie?
Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
25 Falling of man is to make auow to seyntis, and aftirward to withdrawe the vowis.
Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
26 A wijs kyng scaterith wickid men; and bowith a bouwe of victorie ouer hem.
Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
27 The lanterne of the Lord is the spirit of man, that sekith out alle the priuetees of the wombe.
Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
28 Merci and treuthe kepen a kyng; and his trone is maad strong bi mekenesse.
Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
29 The ful out ioiyng of yonge men is the strengthe of hem; and the dignyte of elde men is hoornesse.
Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
30 The wannesse of wounde schal wipe aweie yuels, and woundis in the priuyere thingis of the wombe.
Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
