Proverbs 18
1 He that wole go a wei fro a frend, sekith occasiouns; in al tyme he schal be dispisable.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 A fool resseyueth not the wordis of prudence; `no but thou seie tho thingis, that ben turned in his herte.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 A wickid man, whanne he cometh in to depthe of synnes, dispisith; but sclaundre and schenschipe sueth hym.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Deep watir is the wordis of the mouth of a man; and a stronde fletinge ouer is the welle of wisdom.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 It is not good to take the persoone of a wickid man in doom, that thou bowe awei fro the treuthe of dom.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 The lippis of a fool medlen hem silf with chidyngis; and his mouth excitith stryues.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 The mouth of a fool is defoulyng of hym; and hise lippis ben the fallynge of his soule.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 The wordis of a double tungid man ben as symple; and tho comen `til to the ynnere thingis of the wombe. Drede castith doun a slowe man; forsothe the soulis of men turned in to wymmens condicioun schulen haue hungur.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 He that is neisch, and vnstidfast in his werk, is the brother of a man distriynge hise werkis.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 A strongeste tour is the name of the Lord; a iust man renneth to hym, and schal be enhaunsid.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 The catel of a riche man is the citee of his strengthe; and as a stronge wal cumpassinge hym.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 The herte of man is enhaunsid, bifor that it be brokun; and it is maad meke, bifore that it be glorified.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 He that answerith bifore that he herith, shewith hym silf to be a fool; and worthi of schenschipe.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 The spirit of a man susteyneth his feblenesse; but who may susteyne a spirit liyt to be wrooth?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 The herte of a prudent man schal holde stidfastli kunnyng; and the eere of wise men sekith techyng.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 The yift of a man alargith his weie; and makith space to hym bifore princes.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 A iust man is the first accusere of hym silf; his frend cometh, and schal serche hym.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Lot ceessith ayenseiyngis; and demeth also among miyti men.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 A brother that is helpid of a brothir, is as a stidfast citee; and domes ben as the barris of citees.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 A mannus wombe schal be fillid of the fruit of his mouth; and the seedis of hise lippis schulen fille hym.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Deth and lijf ben in the werkis of tunge; thei that louen it, schulen ete the fruytis therof.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 He that fyndith a good womman, fyndith a good thing; and of the Lord he schal drawe vp myrthe. He that puttith a wey a good womman, puttith awei a good thing; but he that holdith auowtresse, is a fool and vnwijs.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 A pore man schal speke with bisechingis; and a riche man schal speke sterneli.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 A man freendli to felouschipe schal more be a frend, than a brothir.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
