Proverbs 16
1 It perteyneth to man to make redi the soule; and it perteyneth to the Lord to gouerne the tunge.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Alle the weies of men ben opyn to the iyen of God; the Lord is a weiere of spiritis.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Schewe thi werkys to the Lord; and thi thouytis schulen be dressid.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 The Lord wrouyte alle thingis for hym silf; and he made redi a wickid man to the yuel dai.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Abhomynacioun of the Lord is ech proude man; yhe, thouy the hond is to the hond, he schal not be innocent. The bigynnyng of good weie is to do riytwisnesse; forsothe it is more acceptable at God, than to offre sacrifices.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Wickidnesse is ayen bouyt bi merci and treuthe; and me bowith awei fro yuel bi the drede of the Lord.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Whanne the weyes of man plesen the Lord, he schal conuerte, yhe, hise enemyes to pees.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Betere is a litil with riytfulnesse, than many fruytis with wickidnesse.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 The herte of a man schal dispose his weie; but it perteyneth to the Lord to dresse hise steppis.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Dyuynyng is in the lippis of a king; his mouth schal not erre in doom.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 The domes of the Lord ben weiyte and a balaunce; and hise werkis ben alle the stoonys of the world.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Thei that don wickidli ben abhomynable to the king; for the trone of the rewme is maad stidfast bi riytfulnesse.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 The wille of kyngis is iust lippis; he that spekith riytful thingis, schal be dressid.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Indignacioun of the kyng is messangeris of deth; and a wijs man schal plese him.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Lijf is in the gladnesse of the `cheer of the king; and his merci is as a reyn comynge late.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Welde thou wisdom, for it is betere than gold; and gete thou prudence, for it is precyousere than siluer.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 The path of iust men bowith awei yuelis; the kepere of his soule kepith his weie.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Pride goith bifore sorewe; and the spirit schal be enhaunsid byfor fallyng.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 It is betere to be maad meke with mylde men, than to departe spuylis with proude men.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 A lerned man in word schal fynde goodis; and he that hopith in the Lord is blessid.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 He that is wijs in herte, schal be clepid prudent; and he that is swete in speche, schal fynde grettere thingis.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 The welle of lijf is the lernyng of him that weldith; the techyng of foolis is foli.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 The herte of a wijs man schal teche his mouth; and schal encreesse grace to hise lippis.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Wordis wel set togidere is a coomb of hony; helthe of boonys is the swetnesse of soule.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 A weye is that semeth riytful to a man; and the laste thingis therof leden to deth.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 The soule of a man trauelinge trauelith to hym silf; for his mouth compellide hym.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 An vnwijs man diggith yuel; and fier brenneth in hise lippis.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 A weiward man reisith stryues; and a man ful of wordis departith princis.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 A wickid man flaterith his frend; and ledith hym bi a weie not good.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 He that thenkith schrewid thingis with iyen astonyed, bitith hise lippis, and parformeth yuel.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 A coroun of dignyte is eelde, that schal be foundun in the weies of riytfulnesse.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 A pacient man is betere than a stronge man; and he that `is lord of his soule, is betere than an ouercomere of citees.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Lottis ben sent into the bosum; but tho ben temperid of the Lord.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
