Proverbs 15
1 A soft answere brekith ire; an hard word reisith woodnesse.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 The tunge of wise men ourneth kunnyng; the mouth of foolis buylith out foli.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 In ech place the iyen of the Lord biholden good men, and yuel men.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 A plesaunt tunge is the tre of lijf; but the tunge which is vnmesurable, schal defoule the spirit.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 A fool scorneth the techyng of his fadir; but he that kepith blamyngis, schal be maad wisere. Moost vertu schal be in plenteuouse riytfulnesse; but the thouytis of wickid men schulen be drawun vp bi the roote.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 The hous of a iust man is moost strengthe; and disturbling is in the fruitis of a wickid man.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 The lippis of wise men schulen sowe abrood kunnyng; the herte of foolis schal be vnlijc.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 The sacrifices of wickyd men ben abhomynable to the Lord; avowis of iust men ben plesaunt.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 The lijf of the vnpitouse man is abhomynacioun to the Lord; he that sueth riytfulnesse, schal be loued of the Lord.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Yuel teching is of men forsakinge the weie of lijf; he that hatith blamyngis, schal die.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Helle and perdicioun ben open bifor the Lord; hou myche more the hertis of sones of men. (Sheol h7585)
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol h7585)
12 A man ful of pestilence loueth not hym that repreueth him; and he goith not to wyse men.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 A ioiful herte makith glad the face; the spirit is cast doun in the morenyng of soule.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 The herte of a wijs man sekith techyng; and the mouth of foolis is fed with vnkunnyng.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Alle the daies of a pore man ben yuele; a sikir soule is a contynuel feeste.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Betere is a litil with the drede of the Lord, than many tresouris and vnfillable.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 It is betere to be clepid to wortis with charite, than with hatrede to a calf maad fat.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 A wrathful man reisith chidyngis; he that is pacient, swagith chidyngis reisid.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 The weie of slow men is an hegge of thornes; the weie of iust men is with out hirtyng.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 A wise sone makith glad the fadir; and a fonned man dispisith his modir.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Foli is ioye to a fool; and a prudent man schal dresse hise steppis.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Thouytis ben distried, where no counsel is; but where many counseleris ben, tho ben confermyd.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 A man is glad in the sentence of his mouth; and a couenable word is best.
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol h7585)
25 The Lord schal distrie the hows of proude men; and he schal make stidefast the coostis of a widewe.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Iuele thouytis is abhomynacioun of the Lord; and a cleene word moost fair schal be maad stidfast of hym.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 He that sueth aueryce, disturblith his hous; but he that hatith yiftis schal lyue. Synnes ben purgid bi merci and feith; ech man bowith awei fro yuel bi the drede of the Lord.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 The soule of a iust man bithenkith obedience; the mouth of wickid men is ful of yuelis.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 The Lord is fer fro wickid men; and he schal here the preyers of iust men.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 The liyt of iyen makith glad the soule; good fame makith fat the boonys.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 The eere that herith the blamyngis of lijf, schal dwelle in the myddis of wise men.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 He that castith awei chastisyng, dispisith his soule; but he that assentith to blamyngis, is pesible holdere of the herte.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 The drede of the Lord is teching of wisdom; and mekenesse goith bifore glorie.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.
