Proverbs 13
1 A wijs sone is the teching of the fadir; but he that is a scornere, herith not, whanne he is repreuyd.
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 A man schal be fillid with goodis of the fruit of his mouth; but the soule of vnpitouse men is wickid.
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 He that kepith his mouth, kepith his soule; but he that is vnwar to speke, schal feel yuels.
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 A slow man wole, and wole not; but the soule of hem that worchen schal be maad fat.
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 A iust man schal wlate a fals word; but a wickid man schendith, and schal be schent.
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 Riytfulnesse kepith the weie of an innocent man; but wickidnesse disseyueth a synnere.
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 A man is as riche, whanne he hath no thing; and a man is as pore, whanne he is in many richessis.
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 Redempcioun of the soule of man is hise richessis; but he that is pore, suffrith not blamyng.
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 The liyt of iust men makith glad; but the lanterne of wickid men schal be quenchid.
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 Stryues ben euere a mong proude men; but thei that don alle thingis with counsel, ben gouerned bi wisdom.
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 Hastid catel schal be maad lesse; but that that is gaderid litil and litil with hond, schal be multiplied.
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 Hope which is dilaied, turmentith the soule; a tre of lijf is desir comyng.
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 He that bacbitith ony thing, byndith hym silf in to tyme to comynge; but he that dredith the comaundement, schal lyue in pees.
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 The lawe of a wise man is a welle of lijf; that he bowe awei fro the falling of deth.
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 Good teching schal yyue grace; a swolowe is in the weie of dispiseris.
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 A fel man doith alle thingis with counsel; but he that is a fool, schal opene foli.
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 The messanger of a wickid man schal falle in to yuel; a feithful messanger is helthe.
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 Nedynesse and schenschip is to him that forsakith techyng; but he that assentith to a blamere, schal be glorified.
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 Desir, if it is fillid, delitith the soule; foolis wlaten hem that fleen yuels.
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 He that goith with wijs men, schal be wijs; the freend of foolis schal be maad lijk hem.
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 Yuel pursueth synneris; and goodis schulen be yoldun to iust men.
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 A good man schal leeue aftir him eiris, sones, and the sones of sones; and the catel of a synnere is kept to a iust man.
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 Many meetis ben in the new tilid feeldis of fadris; and ben gaderid to othere men with out doom.
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 He that sparith the yerde, hatith his sone; but he that loueth him, techith bisili.
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 A iust man etith, and fillith his soule; but the wombe of wickid men is vnable to be fillid.
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.
