Proverbs 11
1 A gileful balaunce is abhominacioun anentis God; and an euene weiyte is his wille.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Where pride is, there also dispising schal be; but where meeknesse is, there also is wisdom.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 The simplenesse of iust men schal dresse hem; and the disseyuyng of weiward men schal destrie hem.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Richessis schulen not profite in the dai of veniaunce; but riytfulnesse schal delyuere fro deth.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 The riytfulnesse of a simple man schal dresse his weie; and a wickid man schal falle in his wickidnesse.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 The riytfulnesse of riytful men schal delyuere hem; and wickid men schulen be takun in her aspiyngis.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Whanne a wickid man is deed, noon hope schal be ferther; and abidyng of bisy men schal perische.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 A iust man is delyuered from angwisch; and a wickid man schal be youun for hym.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 A feynere bi mouth disseyueth his freend; but iust men schulen be deliuered bi kunnyng.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 A citee schal be enhaunsid in the goodis of iust men; and preysyng schal be in the perdicioun of wickid men.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 A citee schal be enhaunsid bi blessing of iust men; and it schal be distried bi the mouth of wickid men.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 He that dispisith his freend, is nedi in herte; but a prudent man schal be stille.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 He that goith gilefuli, schewith priuetees; but he that is feithful, helith the priuetee of a freend.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Where a gouernour is not, the puple schal falle; but helthe `of the puple is, where ben many counsels.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 He that makith feith for a straunger, schal be turmentid with yuel; but he that eschewith snaris, schal be sikur.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 A graciouse womman schal fynde glorie; and stronge men schulen haue richessis.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 A merciful man doith wel to his soule; but he that is cruel, castith awei, yhe, kynnesmen.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 A wickid man makith vnstable werk; but feithful mede is to hym, that sowith riytfulnesse.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Merci schal make redi lijf; and the suyng of yuels `schal make redi deth.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 A schrewid herte is abhomynable to the Lord; and his wille is in hem, that goen symply.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Thouy hond be in the hond, an yuel man schal not be innocent; but the seed of iust men schal be sauyd.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 A goldun `sercle, ether ryng, in the `nose thrillis of a sowe, a womman fair and fool.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 The desir of iust men is al good; abiding of wickid men is woodnesse.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Sum men departen her owne thingis, and ben maad richere; other men rauyschen thingis, that ben not hern, and ben euere in nedynesse.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 A soule that blessith, schal be maad fat; and he that fillith, schal be fillid also.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 He that hidith wheete `in tyme, schal be cursid among the puplis; but blessyng schal come on the heed of silleris.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Wel he risith eerli, that sekith good thingis; but he that is a serchere of yuels, schal be oppressid of tho.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 He that tristith in hise richessis, schal falle; but iust men schulen buriowne as a greene leef.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 He that disturblith his hows, schal haue wyndis in possessioun; and he that is a fool, schal serue a wijs man.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 The fruyt of a riytful man is the tre of lijf; and he that takith soulis, is a wijs man.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 If a iust man receyueth in erthe, how miche more an vnfeithful man, and synnere.
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
