Proverbs 10
1 The parablis of Salomon. A wijs sone makith glad the fadir; but a fonned sone is the sorewe of his modir.
Syn moudrý obveseluje otce, ale syn bláznivý zámutkem jest matce své.
2 Tresouris of wickidnesse schulen not profite; but riytfulnesse schal delyuere fro deth.
Neprospívají pokladové bezbožně nabytí, ale spravedlnost vytrhuje od smrti.
3 The Lord schal not turmente the soule of a iust man with hungur; and he schal distrie the tresouns of vnpitouse men.
Nedopustí lačněti Hospodin duši spravedlivého, statek pak bezbožných rozptýlí.
4 A slow hond hath wrouyt nedynesse; but the hond of stronge men makith redi richessis. Forsothe he that enforsith to gete `ony thing bi leesyngis, fedith the wyndis; sotheli the same man sueth briddis fleynge.
K nouzi přivodí ruka lstivá, ruka pak pracovitých zbohacuje.
5 He that gaderith togidere in heruest, is a wijs sone; but he that slepith in sommer, is a sone of confusioun.
Kdo shromažďuje v létě, jest syn rozumný; kdož vyspává ve žni, jest syn, kterýž hanbu činí.
6 The blessing of God is ouer the heed of a iust man; but wickidnesse hilith the mouth of wickid men.
Požehnání jest nad hlavou spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
7 The mynde of a iust man schal be with preisingis; and the name of wickid men schal wexe rotun.
Památka spravedlivého požehnaná, ale jméno bezbožných smrdí.
8 A wijs man schal resseyue comaundementis with herte; a fool is betun with lippis.
Moudré srdce přijímá přikázaní, ale blázen od rtů svých padne.
9 He that goith simpli, goith tristili; but he that makith schrewid hise weies, schal be opyn.
Kdo chodí upřímě, chodí doufanlivě; kdož pak převrací cesty své, vyjeven bude.
10 He that bekeneth with the iye, schal yyue sorewe; a fool schal be betun with lippis.
Kdo mhourá okem, uvodí nesnáz; a kdož jest bláznivých rtů, padne.
11 The veyne of lijf is the mouth of a iust man; but the mouth of wickid men hilith wickidnesse.
Pramen života jsou ústa spravedlivého, ale ústa bezbožných přikrývají ukrutnost.
12 Hatrede reisith chidingis; and charite hilith alle synnes.
Nenávist vzbuzuje sváry, ale láska přikrývá všecka přestoupení.
13 Wisdom is foundun in the lippis of a wise man; and a yerd in the bak of him that is nedi of herte.
Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.
14 Wise men hiden kunnyng; but the mouth of a fool is nexte to confusioun.
Moudří skrývají umění, úst pak blázna blízké jest setření.
15 The catel of a riche man is the citee of his strengthe; the drede of pore men is the nedynesse of hem.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, ale nouze jest chudých setření.
16 The werk of a iust man is to lijf; but the fruyt of a wickid man is to synne.
Práce spravedlivého jest k životu, nábytek pak bezbožných jest k hříchu.
17 The weie of lijf is to him that kepith chastising; but he that forsakith blamyngis, errith.
Stezkou života jde, kdož přijímá trestání; ale kdož pohrdá domlouváním, bloudí.
18 False lippis hiden hatrede; he that bringith forth dispisinge is vnwijs.
Kdož přikrývá nenávist rty lživými, i kdož uvodí v lehkost, ten blázen jest.
19 Synne schal not faile in myche spekyng; but he that mesurith hise lippis, is moost prudent.
Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.
20 Chosun siluer is the tunge of a iust man; the herte of wickid men is for nouyt.
Stříbro výborné jest jazyk spravedlivého, ale srdce bezbožných za nic nestojí.
21 The lippis of a iust man techen ful manye men; but thei that ben vnlerned, schulen die in nedinesse of herte.
Rtové spravedlivého pasou mnohé, blázni pak pro bláznovství umírají.
22 The blessing of the Lord makith riche men; and turment schal not be felowschipid to hem.
Požehnání Hospodinovo zbohacuje, a to beze všeho trápení.
23 A fool worchith wickidnesse as bi leiyyng; but `wisdom is prudence to a man.
Za žert jest bláznu činiti nešlechetnost, ale muž rozumný moudrosti se drží.
24 That that a wickid man dredith, schal come on hym; the desire of iust men schalbe youun to hem.
Èeho se bojí bezbožný, to přichází na něj; ale čehož žádají spravedliví, dává Bůh.
25 As a tempeste passynge, a wickid man schal not be; but a iust man schal be as an euerlastynge foundement.
Jakož pomíjí vichřice, tak nestane bezbožníka, spravedlivý pak jest základ stálý.
26 As vynegre noieth the teeth, and smoke noieth the iyen; so a slow man noieth hem that senten hym in the weie.
Jako ocet zubům, a jako dým očima, tak jest lenivý těm, kteříž jej posílají.
27 The drede of the Lord encreesith daies; and the yeeris of wickid men schulen be maad schort.
Bázeň Hospodinova přidává dnů, léta pak bezbožných ukrácena bývají.
28 Abiding of iust men is gladnesse; but the hope of wickid men schal perische.
Očekávání spravedlivých jest potěšení, naděje pak bezbožných zahyne.
29 The strengthe of a symple man is the weie of the Lord; and drede to hem that worchen yuel.
Silou jest upřímému cesta Hospodinova, a strachem těm, kteříž činí nepravost.
30 A iust man schal not be moued with outen ende; but wickid men schulen not dwelle on the erthe.
Spravedlivý na věky se nepohne, bezbožní pak nebudou bydliti v zemi.
31 The mouth of a iust man schal bringe forth wisdom; the tunge of schrewis schal perische.
Ústa spravedlivého vynášejí moudrost, ale jazyk převrácený vyťat bude.
32 The lippis of a iust man biholden pleasaunt thingis; and the mouth of wickid men byholdith weiward thingis.
Rtové spravedlivého znají, což jest Bohu libého, ústa pak bezbožných převrácené věci.
